Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920)

TÓTH, Andrej. Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920). In Z dějin visegrádského prostoru. Richardu Pražákovi k pětasedmdesátinám. Brno: Vydavatelství MU, 2006, s. 135-157, 22 s. ISBN 80-210-3887-X.

Základní údaje

• Originální název: Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920)
• Název česky: Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920)
• Název anglicky: Ideas of Károly Huszár's concentration government on the possibility of alliance course of Hungary in Central Europe (1919/1920)
• Autoři: TÓTH, Andrej.
• Vydání: Brno, Z dějin visegrádského prostoru. Richardu Pražákovi k pětasedmdesátinám. od s. 135-157, 22 s. 2006.
• Nakladatel: Vydavatelství MU

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 80-210-3887-X
• Klíčová slova anglicky: after-war Hungary; Huszár's concentration government; foreign policy; possibility of alliance co-operation; Romania; Yugoslavia; Czechoslovakia
• Štítky: after-war Hungary, Czechoslovakia, foreign policy, Huszár's concentration government, possibility of alliance co-operation, Romania, Yugoslavia

Anotace

Poválečné Maďarsko přelomu let 1919 a 1920 stále ještě nedisponovalo pro neexistenci mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi mezinárodněpolitickým uznáním své existence v nové a zcela přetvořené střední Evropě. Budapešť tak nemohla navazovat diplomatické styky a plně rozvinout samostatnou zahraniční politiku. Maďarsko mohlo řešit své zahraničněpolitické otázky oficiálně pouze skrze dohodové zástupce na Nejvyšší radě pařížské mírové konference, což byl jediný nástroj pro zemi bez mírové smlouvy, jak se oficiálně zapojit do diplomatické komunikace na mezinárodněpolitickém poli. I přesto se však v důsledku překotného vývoje událostí v Maďarsku objevily v Budapešti úvahy o navázání možné spojenecké spolupráci v regionu ještě před vlastním podpisem mírové smlouvy, resp. ještě před samotným otevřením mírových jednání s Maďarskem na pařížské mírové konferenci. Sumarizací spojeneckých možností země na sklonku roku 1919 se zabývala prosincová ministerská rada koncentračního kabinetu Károlye Huszára, a to v důsledku obav před případným vojenským incidentem ohledně otázky západního Maďarska potažmo k plánovanému československo-jugoslávskému koridoru. I přes návrhy některých ministrů ohledně aktivní samostatné zahraniční politiky Budapešti neodklonil se nakonec maďarský vládní kabinet od dosavadní praxe a Maďarsko nadále jednalo na zahraničněpolitické úrovni s Dohodou jako celkem.

Anotace anglicky

The after-war Hungary could not fully develop its independent foreign policy since there was no peace treaty. The problems of foreign policy could be solved only through Entente members in the Highest Council at Paris peace conference. Nevertheless, ideas on alliance co-operation in the region even before signing of the peace treaty, or even before the opening of peace negotiations emerged in Hungary. The alliance possibilities were summarised by Huszár's concentration government in December 1919 because a military incident was feared.