Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920)

TÓTH, Andrej. Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920). In Z dějin visegrádského prostoru. Richardu Pražákovi k pětasedmdesátinám. Brno: Vydavatelství MU, 2006, s. 135-157, 22 s. ISBN 80-210-3887-X.

Základní údaje

Originální název

Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920)

Název česky

Úvahy koncentračního kabinetu Károlye Huszára o možnostech spojenecké orientace Maďarska ve středoevropském regionu (1919/1920)

Název anglicky

Ideas of Károly Huszár's concentration government on the possibility of alliance course of Hungary in Central Europe (1919/1920)

Autoři

TÓTH, Andrej

Vydání

Brno, Z dějin visegrádského prostoru. Richardu Pražákovi k pětasedmdesátinám. od s. 135-157, 22 s. 2006

Nakladatel

Vydavatelství MU

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

80-210-3887-X

Klíčová slova anglicky

after-war Hungary; Huszár's concentration government; foreign policy; possibility of alliance co-operation; Romania; Yugoslavia; Czechoslovakia

Štítky

after-war Hungary, Czechoslovakia, foreign policy, Huszár's concentration government, possibility of alliance co-operation, Romania, Yugoslavia

---

Anotace

V originále

Poválečné Maďarsko přelomu let 1919 a 1920 stále ještě nedisponovalo pro neexistenci mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi mezinárodněpolitickým uznáním své existence v nové a zcela přetvořené střední Evropě. Budapešť tak nemohla navazovat diplomatické styky a plně rozvinout samostatnou zahraniční politiku. Maďarsko mohlo řešit své zahraničněpolitické otázky oficiálně pouze skrze dohodové zástupce na Nejvyšší radě pařížské mírové konference, což byl jediný nástroj pro zemi bez mírové smlouvy, jak se oficiálně zapojit do diplomatické komunikace na mezinárodněpolitickém poli. I přesto se však v důsledku překotného vývoje událostí v Maďarsku objevily v Budapešti úvahy o navázání možné spojenecké spolupráci v regionu ještě před vlastním podpisem mírové smlouvy, resp. ještě před samotným otevřením mírových jednání s Maďarskem na pařížské mírové konferenci. Sumarizací spojeneckých možností země na sklonku roku 1919 se zabývala prosincová ministerská rada koncentračního kabinetu Károlye Huszára, a to v důsledku obav před případným vojenským incidentem ohledně otázky západního Maďarska potažmo k plánovanému československo-jugoslávskému koridoru. I přes návrhy některých ministrů ohledně aktivní samostatné zahraniční politiky Budapešti neodklonil se nakonec maďarský vládní kabinet od dosavadní praxe a Maďarsko nadále jednalo na zahraničněpolitické úrovni s Dohodou jako celkem.

Anglicky

The after-war Hungary could not fully develop its independent foreign policy since there was no peace treaty. The problems of foreign policy could be solved only through Entente members in the Highest Council at Paris peace conference. Nevertheless, ideas on alliance co-operation in the region even before signing of the peace treaty, or even before the opening of peace negotiations emerged in Hungary. The alliance possibilities were summarised by Huszár's concentration government in December 1919 because a military incident was feared.