Dobrovolná smrt obránců Masady a proměny její interpretace

PAPOUŠEK, Dalibor. Dobrovolná smrt obránců Masady a proměny její interpretace. In KOVÁČ, Milan, Attila KOVÁCS a Tatiana PODOLINSKÁ. Cesty na druhý svet : smrť a posmrtný život v náboženstvách sveta. 1. vyd. Bratislava: CERES, 2005, s. 196-208. ISBN 80-89027-15-6.

Základní údaje

Originální název

Dobrovolná smrt obránců Masady a proměny její interpretace

Název anglicky

Voluntary Death of the Masada Defenders and Its Interpretative Transformations

Autoři

PAPOUŠEK, Dalibor (203 Česká republika, garant)

Vydání

1. vyd. Bratislava, Cesty na druhý svet : smrť a posmrtný život v náboženstvách sveta, od s. 196-208, 13 s. 2005

Nakladatel

CERES

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/05:00031520

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

80-89027-15-6

Klíčová slova česky

dobrovolná smrt; Masada; Flavius Josephus

Klíčová slova anglicky

voluntary death; Masada; Flavius Josephus

Štítky

Flavius Josephus, Masada, voluntary death

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Stať se soustřeďuje na zprávu Josepha Flavia o pádu pevnosti Masada na konci první židovské války. Proměny jejích interpretací jsou sledovány na základě dvou řečí, které pronesl Ele'azar ben Ja'ir (Bell. VII, 323-336; VII, 341-388) a v nichž tváří v tvář bezvýchodnému římskému obklíčení vyzval obránce Masady k dobrovolné smrti. Ele'azarovy exhortace jsou srovnány s Josephovou řečí pronesenou za podobné situace v Jótapatě (Bell. III, 340-391). Konfrontace řečí v Masadě a Jótapatě ukazuje dvojí Josephovu identitu kotvenou jeho židovským a helénistickým zázemím, stejně jako jeho kosmopolitní prorocké zaujetí spojující prvky biblické profétie s helénistickým konceptem štěstěny (tyché) a božského pokynu (ananké). Vzhledem k tomu, že Josephovo líčení představuje jedinou zprávu o posledních událostech v Masadě, je třeba věnovat náležitou pozornost archeologickým výzkumům, které v Masadě prováděl v letech 1963-1965 Yigael Yadin. Tento prominentní izraelský archeolog přinesl nejen nové údaje pro historický výzkum, ale také se podílel na moderní politické mýtotvorbě, která zakotvila Masadu v sionistické ideologii přežití.

Anglicky

The article is focused on Flavius Josephus account about the fall of the Masada fortress at the end of the First Jewish Revolt. Its interpretative transformations are followed on two Eleazar ben Yair's speeches (Bell. VII, 323-336; VII, 341-388) suggesting a voluntary death to the Masada defenders who had been faced with a hopeless Roman siege. Eleazars exhortations are compared with Josephus speech pronounced under similar circumstances at Yotapata (Bell. III, 340-391). The confrontation of Masada and Yotapata speeches shows Josephus in his dual identity against the Jewish and Hellenistic background, as well as in his cosmopolitan prophetic bias which connects elements of biblical prophecy with the Hellenistic concepts of fortune (tyché) and divine compulsion (ananké). Regarding the fact, that Josephus story represents the only literary evidence about the last events at Masada, a due attention is paid to the archaeological excavations accomplished at Masada in 1963-1965 by Yigael Yadin. This prominent Israeli archaeologist provided not only new data for historical research but also took part in a modern political mythmaking which anchored Masada in the Zionist ideology of survival.