V originále
Pro studium vztahu státu a náboženství v případě burjatského buddhismu v Rusku je třeba se obrátit jak k historii carského, sovětského a recentního post-sovětského Ruska, tak je vhodné se zabývat a srovnávat situaci s přilehlými regiony, kde má tibetská odnož buddhismu hlubší tradice, konkrétně s Vnějším Mongolskem (Chalcha) a severovýchodním Tibetem (Amdo). Celou problematiku lze na jedné straně studovat z hlediska historicko-právního, tj. zaměřit se na legislativní historii, ale na druhé straně je vhodné vhodné pozornost zaměřit i na osudy konkrétních lidí a náboženských institucí, neboť právě na pozadí těchto příběhů se lépe vyjeví složitá problematika vztahu ruského státu a minoritního burjatského buddhismu. Cílem této studie je poukázat především na vývoj instituce hlavy burjatské buddhistické ekleziální struktury, sanghy (církve), tedy burjatského bandido chambolamy a dále pak se zamyslet nad rolí instituce rozpoznaných znovuzrozenců (tib. tulku, bur. chubilgán) v Burjatsku.
In English
For the study of the relationship between the state and religion in case of Buryat Buddhism in Russia it is necessary to look into the history of the tsarist, soviet and recent post-soviet Russia as well as it is suitable to compare the situation in neighboring regions, where the Tibetan variant of Buddhism has deeper traditions, particularly with Inner Mongolia and Tibet. The whole matter can be studied from the point of legal history, but on the other hand attention should also be paid to stories of common people and religious institutions. On the background of such stories, the complex problem of the relationship between the Russian state and minority Buryat Buddhism can be revealed. The aim of this study is to point out mainly to the development of the institution of the head of Buryat ecclesiastical structure and sangha (church), i.e. bandido khambolama, and to deal with the role of the institution of recognized incarnations in Buryatia.