2006
Platinova cytostatika a detekce jejich mozne interakce s DNA
ADAM, Vojtěch, Jitka PETRLOVÁ, David POTĚŠIL, H. BINKOVÁ, Z. HORÁKOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Platinova cytostatika a detekce jejich mozne interakce s DNA
Název česky
Platinova cytostatika a detekce jejich mozne interakce s DNA
Název anglicky
Platinum medicaments and detection their possible interaction with DNA
Autoři
ADAM, Vojtěch (203 Česká republika), Jitka PETRLOVÁ (203 Česká republika), David POTĚŠIL (203 Česká republika), H. BINKOVÁ (203 Česká republika), Z. HORÁKOVÁ (203 Česká republika), Josef ZEHNÁLEK (203 Česká republika), Libuše TRNKOVÁ (203 Česká republika, garant), Bernd SURES (276 Německo), Přemysl LUBAL (203 Česká republika) a René KIZEK (203 Česká republika)
Vydání
první. Brno, XXX. Brnenske onkologicke dny, od s. 81-84, 400 s. 2006
Nakladatel
Masarykuv onkologicky ustav
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
10405 Electrochemistry
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14310/06:00015737
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
80-86793-06-0
Klíčová slova anglicky
Metalothionein; Platinum cytostatika; DNA; Interaction; Biosensor; blood serum;
Štítky
Změněno: 26. 6. 2006 13:49, Ing. Radka Mikelová, Ph.D.
V originále
Úvod Platinové komplexy hrají důležitou roli v chemoterapii různých zhoubných nádorů [1,2]. Biologická aktivita prvního cytostatika založeného na platině cisplatiny (cis-diamminodichloroplatina(II)), které je stále jedním z nejvíce používaných cytotoxických agens, byla objevena již v roce 1965 Rosenborgem během studia vlivu elektrického proudu na růst bakterií [3]. Během následujících 40 let byly syntetizovány a testovány stovky platnatých a platičitých komplexů jako možná protirakovinová léčiva. Díky intenzivnímu vývoji v této oblasti bylo vyvinuto v osmdesátých letech minulého století platinové léčivo druhé generace carboplatina [cis-diammino(1,1-cyklobutan-dikarboxylato)platina(II)] jako méně toxická alternativa k cisplatině vykazující také menší počet vedlejších účinků [4,5]. Dalším zástupcem používaných na platině založených cytostatik je oxaliplatina, která byla navržena v devadesátých letech minulého století jako třetí generace platinových léčiv k překonání rezistence vůči cisplatině a carboplatině. I přesto, že jsou platinová cytostatika úspěšně používána při léčbě nádorových onemocnění více než 30 let, mechanismus jejich biochemického účinku je stále nejasný. Všeobecně akceptovaný názor popisující jejich účinek je, že platinové léčivo indukuje své cytotoxické vlastnosti prostřednictvím vazby do struktury jaderné DNA a následným narušením transkripčních anebo replikačních mechanismů. Chaney et al. a další objevili, že cisplatina, carboplatina a oxaliplatina tvoří stejné typu aduktů na stejných místech ve struktuře DNA. Je tedy nezbytné nejen sledovat koncentraci platinového cytostatika v krvi pacienta, ale také studovat tvorbu Pt-DNA aduktů. Pro samotné stanovení platinových cytostatik bylo navrženo mnoho technik jako HPLC spojená s různými typy detektorů anebo elektrochemické metody. Na druhou stranu pro detekci Pt-DNA aduktů je využíváno technik velmi málo a navíc, biosensor pro detekci Pt-DNA aduktů ještě nebyl nikdy navržen. Na základě výše zmíněných fakt jsme se v této práci rozhodli navrhnout biosensor pro detekci Pt-DNA aduktů. Závěr Vývoj jednoduchých a rychlých sensorů a biosensorů pro stanovení různých látek je jedním z velmi důležitých úkolů bio-analytické chemie. V této práci se nám podařilo navrhnout biosensor pro stanovení Pt-DNA aduktů. Navržený biosensor je schopen analyzovat 100 ng Pt-DNA aduktu v jednom mililitru.
Anglicky
Platinum medicaments and detection their possible interaction with DNA
Návaznosti
GP525/04/P132, projekt VaV |
| ||
MSM0021622412, záměr |
|