Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{638532, author = {Petrlová, Jitka and Šupálková, Veronika and Stavělíková, H. and Křížková, Soňa and Mikelová, Radka and Horna, Aleš and Havel, Ladislav and Kizek, René}, address = {Praha}, booktitle = {Vliv abiotickych a biotických stresoru na vlastnosti rostlin 2006}, edition = {první}, keywords = {capsaicin; Capsicum Solanaceae; different cultivars of capsicum; electrochemical detection; HPLC-ED}, language = {cze}, location = {Praha}, isbn = {80-213-1484-2}, pages = {41-44}, publisher = {Ceska zemedelska univerzita v Praze}, title = {Studium změny obsahu kapsaicinu v různých částech plodů papriky}, year = {2006} }
TY - JOUR ID - 638532 AU - Petrlová, Jitka - Šupálková, Veronika - Stavělíková, H. - Křížková, Soňa - Mikelová, Radka - Horna, Aleš - Havel, Ladislav - Kizek, René PY - 2006 TI - Studium změny obsahu kapsaicinu v různých částech plodů papriky PB - Ceska zemedelska univerzita v Praze CY - Praha SN - 8021314842 KW - capsaicin KW - Capsicum Solanaceae KW - different cultivars of capsicum KW - electrochemical detection KW - HPLC-ED N2 - Kapsaicin je látka obsažená v paprice (Capsicum, Solanaceae), která je zodpovědná za pálivý pocit při styku se sliznicemi a zvyšuje sekreci žaludečních šťáv. Cílem naší práce bylo studovat změny obsahu kapsaicinu v různých částech (semeník, dolní dužnina, horní dužnina a semínka) plodů různých odrůd paprik (Jubila, Novoselská kapie, Cecei Fellallo, Takanotsume a Bogyiszloi Vastaghusu). Dále jsme se zaměřili na porovnání získaných výsledků s pálivostí daného druhu papriky. Nejdříve jsme studovali základní elektrochemické chování čistého kapsaicinu pomocí cyklické voltametrie. Zjistili jsme, že stanovovaná látka je elektroaktivní a poskytuje svůj elektrochemický signál při potenciálu okolo 0.6 V. Tyto výsledky jsme následně použili při optimalizaci stanovení kapsaicinu pomocí průtokové injekční analýzy s elektrochemickou detekcí. Za našich výsledků vyplývá, že nejvhodnější mobilní fází byla směs acetátového pufru (pH 4) a methanolu v poměru 40:60 (v/v, %). Detekční limit naší techniky byl 5 pmolů kapsaicinu na nástřik (5 ul). Optimalizovanou metodu jsme dále použili pro analýzu rozdílů v obsahu kapsaicinu u jednotlivých sbírkových odrůd paprik. Obecně lze z našich výsledků usoudit, že čím je plod papriky pálivější, obsahuje i vyšší koncentraci kapsaicinu. ER -
PETRLOVÁ, Jitka, Veronika ŠUPÁLKOVÁ, H. STAVĚLÍKOVÁ, Soňa KŘÍŽKOVÁ, Radka MIKELOVÁ, Aleš HORNA, Ladislav HAVEL a René KIZEK. Studium změny obsahu kapsaicinu v různých částech plodů papriky. In \textit{Vliv abiotickych a biotických stresoru na vlastnosti rostlin 2006}. první. Praha: Ceska zemedelska univerzita v Praze, 2006, s.~41-44. ISBN~80-213-1484-2.
|