2006
Genetic structure among and within peripheral and central populations of three endangered floodplain violets
ECKSTEIN, R. L., R. A. O'NEIL, Jiří DANIHELKA, A. OTTE, W. KÖHLER et. al.Základní údaje
Originální název
Genetic structure among and within peripheral and central populations of three endangered floodplain violets
Název česky
Genetická struktura periferních a centrálních populací tří ohrožených druhů nivních violek
Autoři
ECKSTEIN, R. L. (276 Německo), R. A. O'NEIL (276 Německo), Jiří DANIHELKA (203 Česká republika, garant), A. OTTE (276 Německo) a W. KÖHLER (276 Německo)
Vydání
Molecular Ecology, Blackwell Publishing Ltd. 2006, 0962-1083
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 4.825
Kód RIV
RIV/00216224:14310/06:00017001
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000239010000006
Klíčová slova anglicky
AFLP; conservation; genetic diversity; marginal populations; spatial genetic structure; Viola
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 12. 2006 13:30, Ing. Jiří Danihelka, Ph.D.
V originále
AFLP (4 primer combinations) was analysed in 950 individuals of 50 populations. Marginal populations were smaller and were more isolated in two species. Differentiation was stronger, genetic diversity and gene flow lower in marginal populations of the two more isolated species. Species-specific differences in genetic structure were related to effects of fragmentation. Variation between regions (3-6%), among (30-37%) and within populations (60-64%) was significant. Marginal populations lacked loci that were rare and localised in core populations. Loss of widespread loci in marginal Viola stagnina populations indicated genetic erosion. Autocorrelation within populations was statistically significant up to 10-20 m. Peripheral populations contributed significantly to genetic variation and contained unique loci, which made them important for the conservation of genetic diversity. There were no significant correlations between molecular variance and population size or isolation.
Česky
AFLP (4 kombinace primerů) byl analyzován u 950 jedinců z 50 populací. U dvou druhů byly marginální populace izolovanější. Diferenciace byla větší, genetická diverzita a tok genů byly menší u periferních populací dvou izolovanějších druhů. Druhově specifické rozdíly v genetické struktuře byly spojeny s vlivem fragmentace. Variabilita mezi oblastmi (3-6%), mezi populacemi (30-37%) a uvnitř populací (60-64%) byla signifikantní. Okrajové populace postrádaly lokusy, které byly v jádrových populacích vzácné nebo se vyskytovaly jen omozeně. Ztrátu hojně rozšířených lokusů u marginálních populací druhu Viola stagnina lze vysvětlit genetickou erozí. Prostorová autokorelace uvnitř populací byla statisticky významná na vzdálenost do 10-20 m. Periferní populace význymně přispívají ke genetické proměnlivosti a obsahují unikátní lokusy, a proto jsou důležité pro ochranu genetické diverzity. Nebyla zjištěna signifikantní korelace mezi molekulární proměnlivostí a velikostí populace nebo mírou izolace.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|