2006
Masarykovo pojetí krize moderního člověka a současnost
ZOUHAR, JanZákladní údaje
Originální název
Masarykovo pojetí krize moderního člověka a současnost
Název česky
Masarykovo pojetí krize moderního člověka a současnost
Název anglicky
Masaryk's Problem of the Crisis of Modern Man and Contemporaneousness
Autoři
ZOUHAR, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. České Budějovice, Tomáš Garrigue Masaryk - dílo a odkaz pro naši dobu, od s. 241-245, 6 s. 2006
Nakladatel
Vysoká škola evropských a regionálních studií
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/06:00015810
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
80-86708-22-5
Klíčová slova anglicky
Masaryk; Modern Man
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 16. 3. 2012 13:49, Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D.
V originále
Pro T. G. Masaryka od počátku souvisela problematika náboženství s problémem krize moderního člověka a jejího překonání, byla součástí jeho filozofie člověka a spolu s filozofií dějin a politiky jedním z klíčových problémů jeho filozofie. Moderní člověk, který ztratil oporu v jednotném světovém názoru, je vnitřně nejednotný, rozpolcený, stejně jako je nejednotná a rozporná celá společnost. Moderní kulturou proniká spor přítomnosti s minulostí, spor mezi generacemi, církve s vědou, filozofií, uměním a státem. Úsilí o duchovní svobodu přineslo krajní individualismus a subjektivismus, duchovní a mravní osamění moderního člověka. Jednostranný intelektualismus, materialismus a mechanicismus brání harmonickému rozvoji duševních a tělesných sil a vlastností. Jednou z cest, kterou chce právě Masaryk přispět k obnově jednotného názoru na svět, je jeho úsilí o vyvážený poměr mezi subjektivismem a objektivismem, které nazývá kritickým realismem, o nové filozofické založení vědy, která má sledovat plnost života a jednotlivých věcí a překonat noetickou a mravní skepsi. Masaryk je z tohoto hlediska přesvědčen o tom, že krizi moderního člověka i krizi moderní doby lze řešit obnovou světového názoru prostřednictvím moderního typu náboženství, které se stalo i základem jeho pojetí demokracie chápané nikoli pouze jako mechanismus státní moci, ale především jako způsob života sub specie aeternitatis.
Anglicky
Masaryk's central problem was the crisis of modern man. He looked for its profound causes (disintegration of traditional values and of a comprehensive Weltanschauung, superficial man:), diagnosed its symptoms (suicides, cultural snobbery, non-religiosity, social conflicts, revolutions), and tried to constitute such values as could overcome the crises (inward man), a harmonic Weltanschauung, every day work, ethical and lived religion, education, a scientific and philosophical understanding of man, and a transcendent religious horizon). Religion remainded for Masaryk a central instrument for overcoming our crisis, a factor which harmonizes both human personality and the global relationships within the society. This mission, however, can be fulfilled only by a new, non-ecclesiastical, personal, live religion without ecclesiastical institutions and respecting the importance of modern science and philosophy. Masaryk's approach is based on trust in a personal God and in the immortality of the soul. His dogmatics consisted in the requirement of an effective love toward ones neighbor and in the viewpoint of eternity (life sub specie aeternitatis). This implied awareness that the humanitarian principle, respect of other people and oneself, has to emanate from the knowledge that we are non-sovereign beings subordinated to the comands of a higher moral code.
Návaznosti
GA401/04/2036, projekt VaV |
|