Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{699810,
author = {Brabec, Karel and Marvan, Petr and Pařil, Petr and Opatřilová, Libuše and Brabcová, Blažena and Hájek, Ondřej},
address = {Praha},
booktitle = {Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a SLS},
edition = {2006},
keywords = {macroinvertebrates; phytobenthos; stream; organic pollution; eutrophication; morphological degradation; STAR},
howpublished = {tištěná verze "print"},
language = {cze},
location = {Praha},
isbn = {80-239-7257-X},
pages = {84-85},
publisher = {Česká limnologická společnost},
title = {Analýza reakce makrozoobentosu a fytobentosu na různé typy a intenzitu poškození ekosystému malých toků},
year = {2006}
}
TY - JOUR
ID - 699810
AU - Brabec, Karel - Marvan, Petr - Pařil, Petr - Opatřilová, Libuše - Brabcová, Blažena - Hájek, Ondřej
PY - 2006
TI - Analýza reakce makrozoobentosu a fytobentosu na různé typy a intenzitu poškození ekosystému malých toků
PB - Česká limnologická společnost
CY - Praha
SN - 802397257X
KW - macroinvertebrates
KW - phytobenthos
KW - stream
KW - organic pollution
KW - eutrophication
KW - morphological degradation
KW - STAR
N2 - Metody nově zaváděné do programů monitoringu ekologického stavu tekoucích vod využívají vzájemně se doplňujících indikačních vlastností více biologických složek. Indikační potenciál makrozoobentosu a fytobentosu v podmínkách malých toků ovlivněných organickým znečištěním a hydromorfologickou degradací byl studován v rámci projektu STAR (www.eu-star.at). Analýzy byly založeny na datech z 24 lokalit představujících gradienty intenzity působení jednotlivých typů degradace (14 lokalit pro organické znečištění a 10 lokalit pro morfologickou degradaci). Typy studovaných toků byly vymezeny nadmořskými výškami 244-485 m n.m. a plochou povodí 16-51 km2. Typ C05 vymezený pro studium vlivu morfologické degradace byl navíc vymezen také na základě geologie povodí. Makrozoobentos byl vyhodnocen na základě vzorků odebraných metodou AQEM, protože pro tyto vzorky byl v době přípravy příspěvku k dispozici systém hodnocení ekologického stavu. Cílem studie bylo rozložit studované typy stresorů na elementární parametry prostředí (abiotické indikátory degradace) a vyhodnotit biologickou odezvu na gradient intenzity působení takového stresu. Reakce makrozoobentosu a fytobentosu byla hodnocena na úrovni taxonomické struktury společenstev a jejich souhrnných charakteristik (autekologické preference, sensitivita, diverzita). Analýzy vycházely z předpokladu, že v datovém souboru poměrně úzce vymezeného typu toku (rozmezí velikosti povodí, nadmořské výšky a geografické vymezení) bude dominujícím faktorem míra antropogenní degradace. Pro komplex organického znečištění byly testovány koncentrace živin, BSK5, podíl orné půdy v nivě a v povodí. Hydromorfologická degradace byla hodnocena pomocí metodiky River Habitat Survey jejiž výstupem jsou celkové indexy kvality habitatů a míry hydromorfologické degradace koryta (charakteristiky koryta, morfologie břehů, pobřežních porostů nebo krytu říční nivy. Taxonomická struktura společenstev na nejpodrobnější dosažené determinační úrovni (převážně druhová, popř. rodová úroveň) byla hodnocena na základě Bray-Curtisova indexu podobnosti vzorků, které byly umístěny v ordinačním prostoru pomocí mnohorozměrného škálování (multidimensional scaling). V případě, že tato analýza byla provedena odděleně pro oba dílčí soubory dat (organický a morfologický) představovala první osa škálování jednorozměrnou veličinu odpovídající biologické odezvě společenstva na intenzitu dominantního stresoru. Jedním z cílů výzkumu bylo najít charakteristiky společenstva (metriky), které by bylo možné uspořádat do multimetrického systému hodnocení. Pro fytobentos bylo testováno několik indexů založených na citlivosti vůči trofii vody. Mnohé z nich mají značný potenciál pro zařazení do systému hodnocení indikujícího organické znečištění/eutrofizaci/změny krajinného pokryvu v nivě i v povodí. Ve studii bylo prokázáno, že makrozoobentos i fytobentos reagují na intenzitu organického znečištění i morfologické degradace na úrovni taxonomického složení společenstva i souhrnných metrik (indexů). Indikace morfologické degradace je méně výrazná než organického znečištění, proto při společném působení obou stresů může docházet k překrytí odezvy společenstva na morfologické změny toku. To platí zejména pro fytobentos jehož rozdíl mezi citlivostí vůči oběma stresorům je výraznější než u makrozoobentosu. Výsledkem studie jsou obecné poznatky o metodách vývoje a kalibrace indikačních systémů a konkrétní nastavení takového systému pro zvolený typ toků a studované typy degradace. Studie vznikla za podpory mezinárodního projektu STAR (EVK1-CT-2001-00089).
ER -
BRABEC, Karel, Petr MARVAN, Petr PAŘIL, Libuše OPATŘILOVÁ, Blažena BRABCOVÁ a Ondřej HÁJEK. Analýza reakce makrozoobentosu a fytobentosu na různé typy a intenzitu poškození ekosystému malých toků. In \textit{Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a SLS}. 2006. vyd. Praha: Česká limnologická společnost, 2006, s.~84-85. ISBN~80-239-7257-X.
|
