2006
Areal and altitudinal distribution of bats in the Czech part of the Carpathians
ŘEHÁK, ZdeněkZákladní údaje
Originální název
Areal and altitudinal distribution of bats in the Czech part of the Carpathians
Název česky
Plošné a výškové rozšíření netopýrů v české části Karpat
Autoři
ŘEHÁK, Zdeněk (203 Česká republika, garant)
Vydání
Lynx (Praha), n.s. Praha, Národní muzeum, 2006, 0024-7774
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14310/06:00018047
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky
Bat fauna; distribution; Carpathians; orographical units; grid maps; elevation of localities
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 28. 1. 2008 14:00, doc. RNDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.
V originále
Abstract. All available bat records from the Outer Carpathians, situated in the eastern part of the Czech Republic, were summarized, divided into old (before 1956), winter and summer records and evaluated with respect to orographical units, quadrats of grid maps and elevation. In total, 20 bat species and/or two pairs of sibling species were recorded in 9 orographical units and 41 quadrats covering the area under study. Hitherto, thirteen species of bats were recorded as hibernating and in 10 species maternity colonies were found in the Czech Carpathians. The areal distribution of particular species was presented via grid maps. Plecotus spp. (50.0% of the studied area), Myotis myotis (46.7%) and M. daubentonii (40.0%) can be considered the most distributed of them. Altitudinal distribution of sites where bats were recorded, expressed as medians of their elevation, shows that P. austriacus significantly preferred low elevation both in the winter and summer periods (259 and 298 m above sea level, respectively) while the hibernacula of the M. mystacinus group and M. nattereri prevailed at higher elevations (872 m and 1050 m, respectively). During the non-hibernation period the highest medians of elevation were recorded in M. brandtii and again in M. nattereri (765, resp. 665 m a. s. l.). The causes of preferences for such high elevated sites are discussed.
Česky
V práci jsou shrnuty dostupné údaje o výskytu netopýrů pocházejících z území Vnějších Karpat ve východní části České republiky. Nálezy jsou rozděleny na zimní, letní a na nálezy letních kolonií a poté hodnoceny podle jejich příslušnosti k orografickým jednotkám, kvadrátům síťové mapy a podle nadmořské výšky. Celkem bylo v 9 orografických jednotkách a 41 kvadrátu, pokrývajících studované území, evidováno 20 druhů netopýrů a dvě dvojice podvojných druhů. Dosud bylo na zimovištích v českých Karpatech zjištěno 13 druhů netopýrů a u 10 druhů byly v létě nalezeny reprodukční kolonie samic. Plošnou distribuci jednotlivých druhů znázorňují síťové mapy. Za nejrozšířenější druhy lze považovat netopýry rodu Plecotus (50,0 % kvadrátů pokrývajících studované území), Myotis myotis (46,7 %) a M. daubentonii (40,0 %). Výšková distribuce lokalit, kde byli nalezeni netopýři, je vyjádřena mediány a kvantily jejich nadmořských výšek a znázorněna pro jednotlivé druhy krabicovými diagramy podle období nálezů (zimní, letní). Lokality s letními koloniemi jsou hodnoceny samostatně. P. austriacus preferoval průkazně nižší polohy než ostatní hodnocené druhy, a to jak v zimě, tak v létě (medián 259, resp. 298 m n. m.). Naopak, výše položená zimoviště využívali nejvíce netopýři skupiny M. mystacinus a M. nattereri (medián 872 m, resp. 1050 m n. m.). Vysoké hodnoty jsou ale ovlivněny relativně nízkým počtem zimovišť vhodných pro hibernaci těchto těžko nalezitelných druhů. Většinou se jedná o vysoko položené pseudokrasové jeskyně. V mimohibernačním období byli ve vyšších polohách nalézáni M. brandtii a opět M. nattereri (medián 765, resp. 665 m n. m.). Výšková distribuce letních nálezů je u méně častých druhů do jisté míry ovlivněna odchytem před vchody do jeskyní, nalézajícími se ve velkých nadmořských výškách. Zvláště je to patrné u druhů, které se jinými metodami v létě zjišťují obtížně. Rozdíly v nadmořských výškách lokalit s letními koloniemi jsou vzhledem k nízkému počtu lokalit statisticky neprůkazné.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|