Těžba uranu versus "očista" pohraničí. Německé pracovní síly v Jáchymovských dolech na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století

DVOŘÁK, Tomáš. Těžba uranu versus "očista" pohraničí. Německé pracovní síly v Jáchymovských dolech na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Soudobé dějiny. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR Praha, 2006, XII, 3-4, s. 626-671, 47 s. ISSN 1210-7050.

Základní údaje

• Originální název: Těžba uranu versus "očista" pohraničí. Německé pracovní síly v Jáchymovských dolech na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století
• Název anglicky: Uranium Mining vesrus "Purging" of the Borderlands: German Labour in the Jáchymov Mines in the Late 1940s and early 1950s
• Autoři: DVOŘÁK, Tomáš.
• Vydání: Soudobé dějiny, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR Praha, 2006, 1210-7050.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Forced Labour; Uranium Mining; Population Transfers; Transfer of Germans; Prisoners of War
• Štítky: Forced Labour, Population Transfers, Prisoners of War, Transfer of Germans, Uranium Mining

Anotace

Naleziště uranové rudy v Československu se po druhé světové válce stala základnou pro prudký rozvoj celého nového průmyslového odvětví. Strategický význam suroviny při sovětských závodech o vývoj vlastní atomové zbraně a stále silnější vliv SSSR v Československu vytvořily z těžby uranu státní prioritu nejvyššího stupně. V rámci rostoucí potřeby pracovních sil, kterou bylo možno uspokojovat pouze aplikací nedobrovolného pracovního nasazení, musely tomuto zájmu ustupovat i dosud platné priority československé národnostní politiky, které se po provedení transferu většiny německého obyvatelstva soustředily na pokud možno úplné „očištění“ hranice a pohraničí od jeho pozůstatků. Jádro uranového průmyslu bylo situováno právě v malé části tohoto území, na Jáchymovsku, na severozápadní hranici státu. Zatímco po roce 1948 vytvořil nový totalitní režim předpoklady pro masové nasazení politických a jiných vězňů, v období let 1946-1948 sehrála při postupném navyšování těžby nejdůležitější roli nucená práce osob německé národnosti. Příliv těchto pracovních sil porušoval jinde platné zásady bezpečnostní a národnostní politiky. Činnost uranových dolů tak na území jejich původní zájmové oblasti znamenala zvrat v průběhu poválečné etnicko-demografické revoluce determinované plošným vysídlením Němců a řízenou kolonizací postižených oblastí „národnostně spolehlivým“ obyvatelstvem. Výsledkem byl vznik unikátního společenství různých skupin původních a nově příchozích obyvatel na území malého regionu, a to i v rámci samotného obyvatelstva německého, především z hlediska jeho různého původu.

Anotace anglicky

The article is concerned with a rarely researched topic in the history of migration after the Second World War - namely, the development of the uranium industry, the nationalities policy of the Czechoslovak state, and social (particularly ethnic) change in the Jachymov region. the author points to the fact that the uranium deposits in Czechoslovakia after the Second World War became the basis for the rapid development of a whole new branch of industry. The strategic importance of this raw material for the Soviet Union, which was trying to build up its own nuclear arsenal, made uranium mining the priority at the start of the Cold War.The author argues that the Jachymov Mines brought about a local revolution in the region in the course of the larger post-war ethnic-demographic revolution, which was determined by the mass expulsion of Germans and the centrally-controlled colonization of the regions using 'ethnically reliable' settlers. In this context he discusses the second German settlement of some villages, in which the German inhabitants again came to constitute a large part or even the majority.