Kompas a mapa. Orientace v geomagnetickém poli.
VÁCHA, Martin a Pavel NĚMEC. Kompas a mapa. Orientace v geomagnetickém poli. Vesmír. 2007, roč. 86, č. 4, s. 224-228. ISSN 1214-4029. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | Kompas a mapa. Orientace v geomagnetickém poli. |
Název česky | Kompas a mapa. Orientace v geomagnetickém poli. |
Název anglicky | Compass and map. Orientation in the geomagnetic field. |
Autoři | VÁCHA, Martin (203 Česká republika, garant, domácí) a Pavel NĚMEC (203 Česká republika). |
Vydání | Vesmír, 2007, 1214-4029. |
Další údaje | |
---|---|
Originální jazyk | čeština |
Typ výsledku | Článek v odborném periodiku |
Obor | 30105 Physiology |
Stát vydavatele | Česká republika |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
Kód RIV | RIV/00216224:14310/07:00041372 |
Organizační jednotka | Přírodovědecká fakulta |
Klíčová slova anglicky | magnetoreception animal |
Štítky | magnetoreception animal |
Změnil | Změnil: doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D., učo 1376. Změněno: 28. 4. 2011 14:53. |
Anotace |
---|
ad orientačními schopnostmi živočichů zůstáváme stát v němém úžasu. Nejrůznější živí tvorové se vydávají třeba na druhou stranu zeměkoule bez map, bez jakýchkoli ukazatelů směru a po mnoha měsících se vracejí zpět na tutéž louku, do téhož zálivu, k témuž stromu v domovském lese. Moderní metody sledování pomocí satelitů přinášejí nové důkazy o tom, že zvířata po celou cestu vědí, kde jsou, i když je od cíle dělí tisíce kilometrů. Jak je to možné? Od biologů zabývajících se výzkumem migrací (ať už jde o ptačí tahy, putování želv nebo tisícikilometrové výlety žraloků za potravou) se nejspíš dočkáte opatrné odpovědi, že se pravděpodobně orientují podle řady vodítek. Ví se, že roli hrají zejména čich a chuť, někdy sluch a samozřejmě zrak. Rok od roku však roste počet důkazů o tom, že se zvířata orientují i pomocí smyslu pro geomagnetické pole, který byl nám lidem odepřen. |
Anotace anglicky |
---|
ad orientačními schopnostmi živočichů zůstáváme stát v němém úžasu. Nejrůznější živí tvorové se vydávají třeba na druhou stranu zeměkoule bez map, bez jakýchkoli ukazatelů směru a po mnoha měsících se vracejí zpět na tutéž louku, do téhož zálivu, k témuž stromu v domovském lese. Moderní metody sledování pomocí satelitů přinášejí nové důkazy o tom, že zvířata po celou cestu vědí, kde jsou, i když je od cíle dělí tisíce kilometrů. Jak je to možné? Od biologů zabývajících se výzkumem migrací (ať už jde o ptačí tahy, putování želv nebo tisícikilometrové výlety žraloků za potravou) se nejspíš dočkáte opatrné odpovědi, že se pravděpodobně orientují podle řady vodítek. Ví se, že roli hrají zejména čich a chuť, někdy sluch a samozřejmě zrak. Rok od roku však roste počet důkazů o tom, že se zvířata orientují i pomocí smyslu pro geomagnetické pole, který byl nám lidem odepřen. |
Návaznosti | |
---|---|
GC206/07/J041, projekt VaV | Název: Neurální podstata magnetorecepce hmyzu. |
Investor: Grantová agentura ČR, Neurální podstata magnetorecepce hmyzu | |
MSM0021622416, záměr | Název: Diverzita biotických společenstev a populací: kauzální analýza variability v prostoru a čase |
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Diverzita biotických společenstev: kauzální analýza variability v prostoru a čase |
VytisknoutZobrazeno: 10. 5. 2024 16:29