A Huszár-kormány meghívása a párizsi békekonferenciára (1919. december - 1920. január)

TÓTH, Andrej. A Huszár-kormány meghívása a párizsi békekonferenciára (1919. december - 1920. január). Századok. Budapest: Történelmi Társulat, 2005, roč. 139, č. 6, s. 1477-1496, 19 s. ISSN 0039-8098.

Základní údaje

Originální název

A Huszár-kormány meghívása a párizsi békekonferenciára (1919. december - 1920. január)

Název česky

Pozvání Huszárovy vlády na pařížskou mírovou konferenci (prosinec 1919 - leden 1920)

Název anglicky

The Huszár's Government Invitation at the Parise Peace Conference (December 1919 - January 1920)

Autoři

TÓTH, Andrej (203 Česká republika, garant)

Vydání

Századok, Budapest, Történelmi Társulat, 2005, 0039-8098

---

Další údaje

Jazyk

maďarština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Maďarsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

official invitation of Hungary to the peace conference in Paris; peace treaty; standpoint of hungarian government; prime-minister Károly Huszár; Hungarian council of ministers; hungarian peace delegation; term of departure of hungarian delegates

Štítky

Hungarian council of ministers, hungarian peace delegation, peace treaty, prime-minister Károly Huszár, standpoint of hungarian government

---

Anotace

V originále

Magyarországot 1919 végén a központi hatalmak legyőzött országai közül utolsóként hívták meg a párizsi békekonferenciára. A magyar békeszerződés előkészítése csupán 1919. április vége felé vált aktuálissá, amikor a német békefeltételek szövegén már az utolsó simításokat végezték. A békekonferencia Legfelső Tanácsa legelőször 1919. április 30-i és május 1-jei ülésén foglalkozott - Ausztria mellett - Magyarország meghívásának kérdésével. A felszólítást azonban, amely felhívta Magyarországot, hogy küldje el delegációját a békekonferenciára, a bécsi antantmissziók feltartóztatták. Végül a Párizsban ülésező békekonfrencia, tekintettel a magyarországi belpolitikai helyzetre, a bécsi antantmegbízottakat felmentette a feladat alól. A magyar delegáció előzetes béketárgyalásokra való meghívásának első, 1919. április-májusi elgondolásai után a békekonferencia csak 1919 végén találta valóban megfelelőnek a háború utáni magyarországi belpolitikai körülményeket ahhoz, hogy meghívót küldjön Budapestre. Magyarország e második meghívását a Legfelső Tanács a közvetítő misszióról szóló Clerk-jelentést követően hagyta jóvá 1919. december 1-jén.

Česky

Maďarsko bylo z trojice poražených zemí bývalých ústředních mocností pozvánkou k vyslání svých delegátů na mírovou konferenci do Paříže obesláno jako poslední. Stalo se tak až v závěru roku 1919. Příprava mírové smlouvy s Maďarskem se stala aktuální až koncem dubna 1919, kdy již probíhaly poslední úpravy na textu mírové úmluvy s Německem. O pozvání vedle Rakouska i Maďarska na mírovou konferenci se Nejvyšší rada pařížské mírové konference zabývala na svém zasedání 30. dubna a 1. května 1919, tedy až po ustavení socialisticko-komunistického režimu v Budapešti. Pozvánku z Paříže, která vyzývala Maďarsko, aby vyslalo svou delegaci na mírovou konferenci, ovšem zadržely vídeňské dohodové mise. V Paříži zasedající mírová konference, s ohledem na vnitropolitickou situaci v Maďarsku, však nakonec vídeňské dohodové zástupce sprostila úkolu předání této pozvánky Maďarsku. Po tomto předčasném záměru pozvat zástupce Maďarska do Paříže k mírovým jednáním, na základě prvotních úvah Nejvyšší rady z dubna až května 1919, shledala mírová konference poválečné maďarské vnitropolitické poměry za vhodné k obeslání Budapešti pozvánkou k mírovým rokováním až v závěru roku 1919. Druhou pozvánku Maďarska na mírovou konferenci schválila Nejvyšší rada pařížské mírové konference na svém zasedání 1. prosince. 1919 po ústním referátu britského diplomata Sira Clerka o jeho politické misi v Budapešti.