MAREŠ, Jiří a Tomáš URBÁNEK. Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života. Československá psychologie. 2006, roč. 50, č. 6, s. 557-568. ISSN 0009-062X.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života
Název česky Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života
Název anglicky to be added
Autoři MAREŠ, Jiří a Tomáš URBÁNEK.
Vydání Československá psychologie, 2006, 0009-062X.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor Impact factor: 0.279
Organizační jednotka Filozofická fakulta
UT WoS 000243774800006
Klíčová slova anglicky quality of life;health-related quality of life;minimal clinical important difference;minimal clinical meaningful difference;measurement
Štítky health-related quality of life, measurement, minimal clinical important difference, minimal clinical meaningful difference, quality of life
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D., učo 18094. Změněno: 22. 9. 2008 16:34.
Anotace
Přehledová studie sestává z šesti částí. V úvodu autoři upozorňují, že statistická významnost změny v ukazatelích kvality života není totožná s klinicky významnou změnou. Kladou otázku, jak mezi všemi klinickými změnami určit tu nejmenší významnou, smysluplnou změnu. V druhé části podávají přehled různých označení pro tuto změnu. Ve třetí části uvádějí tři typy změn: změnu stanovenou vzhledem ke kritériu (criterion-referenced change), změnu stanovenou vzhledem k přesnosti měrného nástroje (precision-referenced change) a konečně změnu stanovenou kompozitně, kdy se integrují oba uvedené přístupy. Čtvrtá část podává - s oporou o odbornou literaturu - přehled konkrétních metod pro stanovení minimální změny a přibližuje jejich výhody i nevýhody. Pátá část shrnuje pokusy o obecnější stanovení změny, a to pomocí procent, velikosti účinku a pomocí standardní chyby měření. Poslední část se zamýšlí nad úskalími, která se objevují, když se snažíme změřit minimální klinicky významnou změnu. Postupně se diskutují tyto problémy: vztah mezi zdravotním stavem jedince a jím uváděnou kvalitou života, vztah mezi závažností změny a kontextem změny, použité teorie změny, citlivosti daného dotazníku, směru změny (zlepšení, zhoršení), prostoru pro změnu a regrese k průměru.
Anotace anglicky
to be added
Návaznosti
AV0Z70250504, záměrNázev: Člověk v kontextech celoživotního vývoje
VytisknoutZobrazeno: 13. 7. 2024 08:31