D 2007

Detekce Borrelia burgdorferi sensu lato v klíštěti obecném (Ixodes ricinus)

HÖNIG, Václav, Ivo RUDOLF a Zdeněk HUBÁLEK

Základní údaje

Originální název

Detekce Borrelia burgdorferi sensu lato v klíštěti obecném (Ixodes ricinus)

Název anglicky

Detection of Borrelia burgdorferi sensu lato in the tick Ixodes ricinus

Autoři

HÖNIG, Václav, Ivo RUDOLF a Zdeněk HUBÁLEK

Vydání

Brno, Tomáškovy dny 2007 XVI. konference mladých mikrobiologů, sborník abstraktů, od s. 20-21, 1 s. 2007

Nakladatel

Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Klíčová slova anglicky

Borrelia burgdorferi; Lyme disease; genomospecies; Ixodes ricinus; PCR detection; dark-field microscopy; ticks
Změněno: 24. 2. 2012 14:06, Ing. Zdeňka Rašková

Anotace

V originále

Lymská borrelióza (LB) je jedním z nejrozšířenějších klíšťaty přenosných onemocnění na severní polokouli. V České republice byla v letech 1990 2006 průměrná roční nemocnost 32 případů na 100 000 obyv. (s rozsahem 14 až 61). Původce LB, spirochéta Borrelia burgdorferi, byla izolována teprve v roce 1981 v USA, potom rychle následovaly další izoláty z různých zdrojů a zemí. Podrobnější analýzy prokázaly jejich značnou biologickou heterogenitu. Dnes je popsáno již 12 genomických skupin (označovaných také jako genospecies, genomospecies apod.), které se navzájem liší ekologicky, epidemiologicky i schopností vyvolávat různé klinické formy onemocnění. Za prokazatelně patogenní pro člověka jsou dnes považovány tři genomické druhy: B. burgdorferi sensu stricto, B. afzelii a B. garinii. Jedním z ukazatelů umožňujících odhad rizika LB pro člověka v přírodních ohniscích je sledování prevalence jejího původce ve vektorech klíšťatech. Pro takové sledování je ovšem potřebné zvolit vhodnou metodu detekce patogena v klíštěti, a její ověření bylo cílem naší práce. Klíšťata Ixodes ricinus byla sbírána vlajkováním v měsíčních intervalech od května do listopadu 2006 a v březnu 2007 na 3 lokalitách jižní Moravy (Brněnská přehrada, Vranovská přehrada, Valtice). Všechny lokality jsou vyhledávanými rekreačními oblastmi. Klíšťata byla vyšetřována mikroskopií v zástinu (ZM) a pomocí PCR s primery specifickými pro komplex Borrelia burgdorferi s.l. Součástí práce bylo i srovnání obou metod. Populační hustota klíšťat od jara k podzimu postupně klesala. Maxima (až 189 ex./100 m2) dosahovala v květnu až červnu, minima (3 ex./100 m2) v srpnu až říjnu. Jednotlivé lokality se v denzitě klíšťat lišily. Nymfy (285) byly vyšetřeny mikroskopií v zástinu. Dospělci (100) byli longitudinálně rozpůleni sterilním skalpelem: jedna polovina každého jedince byla vyšetřena mikroskopicky a druhá PCR. Prevalence borrelií u nymf podle ZM dosáhla 9,8 %. U dospělců dosáhla prevalence v ZM 18 %, a v PCR u těchže jedinců 23 %. Vzorky pozitivní oběma metodami tvořily 12 %, ZM pozitivní a PCR negativní 6 %, ZM negativní a PCR pozitivní 11 % a 71 % vzorků bylo negativních v obou metodách. U PCR pozitivních vzorků bude provedena další konfirmace a identifikace genomických skupin pomocí PCR-RFLP (Postic et al. 1994).