a 2007

Senzitivizace B-CLL vzorků in vitro na fludarabin a chlorambucil pomocí monoklonální protilátky rituximab

ČEJKOVÁ, Soňa, Martin TRBUŠEK, Ludmila ROČŇOVÁ, David POTĚŠIL, Jitka CHUMCHALOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Senzitivizace B-CLL vzorků in vitro na fludarabin a chlorambucil pomocí monoklonální protilátky rituximab

Název česky

Senzitivizace B-CLL vzorků in vitro na fludarabin a chlorambucil pomocí monoklonální protilátky rituximab

Název anglicky

Sensitization B-CLL samples in vitro to fludarabine and chlorambucil using monoclonal antibody rituximab

Autoři

Vydání

XXI. Olomoucké hematologické dny s mezinárodní účastí, 2007

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-7346-078-5

Klíčová slova anglicky

B-CLL rituximab monoclonal antibody fludarabine in vitro testing

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 26. 7. 2010 13:13, RNDr. Jitka Malčíková, Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Aberace genů p53 a ATM mají signifikantně negativní dopad na prognózu a možnosti léčby u B-CLL pacientů. Monoklonální protilátka rituximab je při léčbě B-CLL používána v kombinaci s cytostatiky, zejména s fludarabinem. Existuje však překvapivě málo dat, která by ukazovala účinek této kombinace na B-CLL buňky s abnormálním p53/ATM. Totéž platí i pro potencionální využití kombinace rituximab/chlorambucil. V našem souboru jsme delece p53 a ATM detekovali pomocí I-FISH a mutace p53 funkční analýzou FASAY s následnou sekvenací. Pro sledování efektu léčiv byl použit test buněčné viability (WST-1 assay). Po ošetření buněk rituximabem byla aplikována chemoterapeutika ve čtyřech koncentracích (F: 25-0,4 ug/ml; CLB: 50-6,25 uM) a vliv rituximabu byl stanoven pomocí multivariační analýzy ANOVA. Kombinaci rituximab/fludarabin jsme testovali na čtyřiceti vzorcích (medián B-CLL lymfocytů 90%), s touto charakterizací: 13 wild-type (wt), 10 delece ATM (medián deletovaných buněk 83%) a 17 různé abnormality p53. Senzitivita na fludarabin byla stanovena pro koncentraci 1,6 ug/ml, která poskytla významné rozdíly mezi jednotlivými vzorky. Vzorky s abnormalitami p53 byly převážně (71%) resistentní (viabilita větší než 60%) a žádné nebyly senzitivní. Naopak 40% vzorků s delecí ATM bylo senzitivních (viabilita nižší než 40%), což je více než u skupiny wt (23%). Samotný rituximab slabě zvýšil metabolickou aktivitu buněk (obvykle na 110-130% oproti kontrole), ojediněle jsme zaznamenali pokles aktivity (do 80%). Při srovnání viability buněk ovlivněných pouze fludarabinem a kombinací rituximab/fludarabin vztažené k neošetřené kontrole byl pozorován senzitivizační efekt rituximabu u 30% vzorků s abnormalitami p53 nebo ATM a u 62% vzorků wt. Pro kombinaci rituximab/chlorambucil, která byla testována jako pilotní studie u dvanácti vzorků, jsme pozorovali pozitivní účinek rituximabu u některých vzorků ve všech třech skupinách. Naše výsledky ukazují, že senzitivita B-CLL buněk k fludarabinu je determinována statutem genů p53/ATM. Některé vzorky je možné senzitivizovat rituximabem, bez ohledu na tyto geny. Existuje též možnost senzitivizace rituximabem pro chlorambucil. Podporováno grantem IGA MZ č. 8445-3/2005.

Anglicky

Aberace genů p53 a ATM mají signifikantně negativní dopad na prognózu a možnosti léčby u B-CLL pacientů. Monoklonální protilátka rituximab je při léčbě B-CLL používána v kombinaci s cytostatiky, zejména s fludarabinem. Existuje však překvapivě málo dat, která by ukazovala účinek této kombinace na B-CLL buňky s abnormálním p53/ATM. Totéž platí i pro potencionální využití kombinace rituximab/chlorambucil. V našem souboru jsme delece p53 a ATM detekovali pomocí I-FISH a mutace p53 funkční analýzou FASAY s následnou sekvenací. Pro sledování efektu léčiv byl použit test buněčné viability (WST-1 assay). Po ošetření buněk rituximabem byla aplikována chemoterapeutika ve čtyřech koncentracích (F: 25-0,4 ug/ml; CLB: 50-6,25 uM) a vliv rituximabu byl stanoven pomocí multivariační analýzy ANOVA. Kombinaci rituximab/fludarabin jsme testovali na čtyřiceti vzorcích (medián B-CLL lymfocytů 90%), s touto charakterizací: 13 wild-type (wt), 10 delece ATM (medián deletovaných buněk 83%) a 17 různé abnormality p53. Senzitivita na fludarabin byla stanovena pro koncentraci 1,6 ug/ml, která poskytla významné rozdíly mezi jednotlivými vzorky. Vzorky s abnormalitami p53 byly převážně (71%) resistentní (viabilita větší než 60%) a žádné nebyly senzitivní. Naopak 40% vzorků s delecí ATM bylo senzitivních (viabilita nižší než 40%), což je více než u skupiny wt (23%). Samotný rituximab slabě zvýšil metabolickou aktivitu buněk (obvykle na 110-130% oproti kontrole), ojediněle jsme zaznamenali pokles aktivity (do 80%). Při srovnání viability buněk ovlivněných pouze fludarabinem a kombinací rituximab/fludarabin vztažené k neošetřené kontrole byl pozorován senzitivizační efekt rituximabu u 30% vzorků s abnormalitami p53 nebo ATM a u 62% vzorků wt. Pro kombinaci rituximab/chlorambucil, která byla testována jako pilotní studie u dvanácti vzorků, jsme pozorovali pozitivní účinek rituximabu u některých vzorků ve všech třech skupinách. Naše výsledky ukazují, že senzitivita B-CLL buněk k fludarabinu je determinována statutem genů p53/ATM. Některé vzorky je možné senzitivizovat rituximabem, bez ohledu na tyto geny. Existuje též možnost senzitivizace rituximabem pro chlorambucil. Podporováno grantem IGA MZ č. 8445-3/2005.

Návaznosti

NR8445, projekt VaV
Název: In vitro sensitivita/resistence CLL buněk s inaktivovaným p53 na moderní léčbu