Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006

SIROVÁTKA, Tomáš and Václav KULHAVÝ. Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006 (Active labour market programs in the Czech Republic in 2005: Evaluation of the effects on employment in 2006). první. Praha: VÚPSV, v.v.i, 2007, 106 pp. Výzkumné zprávy. ISBN 978-80-87007-66-2.

Basic information

• Original name: Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006
• Name (in English): Active labour market programs in the Czech Republic in 2005: Evaluation of the effects on employment in 2006
• Authors: SIROVÁTKA, Tomáš and Václav KULHAVÝ.
• Edition: první. Praha, 106 pp. Výzkumné zprávy, 2007.
• Publisher: VÚPSV, v.v.i

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Research report
• Field of Study: 50000 5. Social Sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• ISBN: 978-80-87007-66-2
• Keywords in English: evaluation - quasiexperiment - net and gross effects - active labour market measures - training - subsidized jobs - activation - labour market - match pairs - logistic regression

Abstract

V této analytické zprávě se zabýváme hodnocením efektů APZ v České republice. Vedle efektů různých programů APZ (rekvalifikace, VPP, SÚPM, absolventských míst, chráněných dílen a míst, SVČ a IAP) sledujeme vliv parametrů programů (podle typů, délky, nákladů a kombinace programů). Efekty analyzujeme v období až jeden a půl roku po ukončení programů. Cílem je tedy odpovědět na tři otázky: (1) Jaká je cílenost jednotlivých programů? (2) Jak sledované programy ovlivnily pozici nezaměstnaných lidí na trhu práce? (3) Jaké faktory ovlivňují efekty programů APZ? Tato práce navazuje na poznatky zjištěné v posledních studiích VÚPSV (VC Brno) a vychází přitom z individuálních dat shromážděných jednotlivými úřady práce (OK práce). V každém kroku usilujeme o to, abychom poznání posunuli dále nejenom věcně, ale i metodologicky. Hlavní inovací předložené zprávy je aplikace nového výzkumného přístupu - tzv. párování, kdy na základě známých vlastností hledám stejné jedince a zjišťujeme míru rizika. Aby se efekty APZ mohly dostatečně projevit, účastníky programů sledujeme nejméně šest měsíců po ukončení APZ. V analýze vycházíme ze souboru všech nezaměstnaných v České republice k 1.1.2005. Celkově bylo v roce 2005 realizováno cca 138 tis. různých programů APZ, kdežto u kohorty nezaměstnaných k 1.1.2005 to bylo cca 96 tis. umístěných uchazečů o zaměstnání do některého z programů APZ. Ukazuje se, že programy APZ (s výjimkou VPP) směřují spíše ke kvalifikovaným, mladším nezaměstnaným, kteří jsou v lepší pozici na trhu práce. Výrazné snížení rizika nezaměstnanosti je dosaženo zejména u programů tvorby a podpory pracovních míst, kdy jde o pokles v řádu desítek procent. Oproti tvorbě míst programy rekvalifikací a IAP dosahují spíše smíšených výsledků (kdy zejména v delším období - po 6 měsících - je riziko nezaměstnanosti účastníků téměř shodné s úrovní u neúčastníků). Programy VPP spoluvytváří specifický segment pracovní síly, který má tendenci (po cca 6 měsících od ukončení podpory) setrvávat v nezaměstnanosti dokonce déle než neúčastníci. Převážně se však zdá, že faktory úspěšnosti programů APZ jsou podobné rizikům odchodu z nezaměstnanosti. Například se ukazuje, že rekvalifikace spíše nesnižují riziko nezaměstnanosti, protože pravděpodobnost výskytu v nezaměstnanosti je vyšší u skupin, kde je obecně vyšší riziko nezaměstnanosti (pokud tedy kontrolujeme všechny známé proměnné).

Abstract (in English)

This analytical report deals the evaluation of the Active Labour Markets Measures in the Czech Republic. Besides effects of different ALMP‘s (training, activation and subsidized jobs) we follow the influence of the parameters of the programs such as subtypes, duration, subsidies or combination of programs. Effects are perceived in the period of one year and a half after the end of the particular program. The goal of the text is to answer three different questions: (1) how are the particular programs targeted? (2) How do the analyzed programs influence the situation of the participants on the labour market? and (3) Which factors have the impact on the success of the participants on the labour market? The text links the concluding of the previous research of the RILSA and issues the individual data of the Public Employment Offices. Every our step aspires to shift the analysis a bit further. Main innovation of the research is the application of the matching pair’s methodology. To see the overall effects, the participants are examined at least six months after the end of the program. The file contains all the unemployed people in the Czech Republic in January, 1st, 2005. Total number of the ALMPs was 138 000 in 2005, however the cohort contains just 96 000 programs. The other programs are those with people who entered unemployment in the duration of 2005. It seems that the ALMPs are targeted on the more prepared unemployed (especially young people with higher education, who have better position on the labour market). The exception is the participants of the public works. Significant decrease (in tens of percent) is especially reached in the group of the participants of the subsidized jobs. On the contrary, the training and activation do not provide a clear picture. In the period of six months after the end of the programs, the risk of unemployment is similar to the risk of those who do not participate in the programs. It seems that the programs of public works form a specific segment of the labour force that has tendency to stay in unemployment for even longer time than the non-participants. Over all tendencies is that the factors of the success of programs are similar to the factors of the outflow of unemployment. For example, the training courses do not rather decrease the risks of the unemployment because the risks are higher in groups that have generally higher risks (if the known indicators are controlled).