Zkušenosti s léčbou empyému hrudníku během sedmiletého období

HANKE, Ivo, Petr KYSELA, Petr BENDA a Markéta HANSLIANOVÁ. Zkušenosti s léčbou empyému hrudníku během sedmiletého období. Rozhledy v chirurgii. Praha: ČLS JEP, 2007, roč. 86, č. 7, s. 355-358. ISSN 0035-9351.

Základní údaje

Originální název

Zkušenosti s léčbou empyému hrudníku během sedmiletého období

Název česky

Zkušenosti s léčbou empyému hrudníku během sedmiletého období

Název anglicky

Experience with Treatment of Thoracic Empyema during Seven Years Period

Autoři

HANKE, Ivo, Petr KYSELA, Petr BENDA a Markéta HANSLIANOVÁ

Vydání

Rozhledy v chirurgii, Praha, ČLS JEP, 2007, 0035-9351

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

thoracic empyema; surgical treatment; thoracoscopy

Štítky

surgical treatment, thoracic empyema, Thoracoscopy

---

Anotace

V originále

Autoři perspektivně sestavili soubor 157 nemocných lečených pro hrudní empyém v sedmiletém období. Sledovali použité metody diagnostiky a léčby, délku hospitalizace po chirurgické intervenci, její úspěšnost. Jednotlivé parametry statisticky hodnotili. Z výsledků plyne, že časná chir. intervence zásadně přispívá ke zkrácení hospitalizace a úspěšnému vyhojení stavu. V časných stadiích onemocnění je torakoskopická cesta ošetření často dostatečnou k vyhojení infektu. Pokud je indikována po 3 týdnech od vzniku empyému, příspívá k brzkému vyčištění emypémové dutiny a možnosti provést dekortikaci plíce. U pacientů s empyémem hrudníku, kde se nedaří dosáhnout adekvátní evakuace výpotku, vede konzervativní léčba k prodloužení délky hospitalizace. Chir. intervence naopak pobyt v nemocnici, bez nárůstu morbidity či mortality zkracuje.

Anglicky

The authors prospectively assembled group of 157 pacients treated for empyemathoracic during seven years period. They followed applied methods of the diagnostics and therapy, the length of hospital stay after surgical intervention and its successfulness. The parameters were statistically evaluated. the results showed that surgical intervention substantially influences shortening of the hospital stay and successful cure. In the early stages of the disease thoracoscopic treatment if often sufficient to eliminate the infection. When is indicated later then three weeks after onset of the effusion, then facilitates early decontamination of the empyema cavity and possibility to perform lung decortication. In patients with thoracic empyema, where adequate effusion evacuation can not be reached, the conservative treatment results in prolongation of the hospitalization. Surgical intervention on the contrary the hospital stay, without increase in morbidity or mortality, shortens.