2006
Inaktivace p53 u B-CLL pacientů ve vztahu k mutačnímu stavu IgVH a léčbě
TRBUŠEK, Martin, Jitka MALČÍKOVÁ, Jana ŠMARDOVÁ, Viera KUHROVÁ, Dita MENTZLOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Inaktivace p53 u B-CLL pacientů ve vztahu k mutačnímu stavu IgVH a léčbě
Název česky
Inaktivace p53 u B-CLL pacientů ve vztahu k mutačnímu stavu IgVH a léčbě
Název anglicky
Inactivation of p53 in B-CLL patients in ralation to IgVH mutation status and treatment
Autoři
TRBUŠEK, Martin, Jitka MALČÍKOVÁ, Jana ŠMARDOVÁ, Viera KUHROVÁ, Dita MENTZLOVÁ, Hana FRANCOVÁ, Miluše SVITÁKOVÁ, Soňa BUKOVSKÁ, Petr KUGLÍK, Michael DOUBEK, Yvona BRYCHTOVÁ, Jiří ZAČAL, Jitka KUJÍČKOVÁ, Šárka POSPÍŠILOVÁ a Jiří MAYER
Vydání
1. vyd. Olomouc, XX. olomoucké hematologické dny, od s. 61-61, 1 s. 2006
Nakladatel
RUBICO
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISBN
80-7346-065-3
Klíčová slova anglicky
B-CLL p53 IgVH treatment
Štítky
Změněno: 16. 1. 2008 13:02, Mgr. Soňa Čejková, Ph.D.
V originále
Navzdory širokému konsenzu ohledně velmi špatné prognózy B CLL pacientů s abnormalitami v p53, nejsou procesy vedoucí k mutacím či delecím tohoto genu jasné. V několika studiích byla vypozorována asociace mezi přítomností abnormalit v p53 a nemutovaným stavem IgVH lokusu, která by svědčila pro biologickou determinaci inaktivace p53 u tohoto subtypu (tedy proces spontánní mutageneze). Jiné práce si ovšem povšimly rovněž silné asociace mezi mutacemi v p53 a předchozí léčbou, což by mohlo indikovat umělou selekci nebo dokonce indukci mutací v p53 v průběhu chemoterapie. Situace je navíc znepřehledněna skutečností, že potřeba léčby je silně vychýlena na stranu pacientů s nemutovaným IgVH. Náš komplexní přístup k mapování abnormalit v genu p53 u B CLL pacientů (diskutovaný na posteru Malčíková a kol.) nám umožnil částečně osvětlit toto téma na našem souboru 147 pacientů. Asociace mezi přítomností abnormalit v p53 a zárodečnou sekvencí IgVH se skutečně vyjevila (15/90 = 16.7% vs. 3/57 = 5.3% u pacientů s mutovaným IgVH; P< 0.05). Souvislost mezi abnormalitami v genu p53 a předchozí léčbou se nepotvrdila. Ve skupině s nemutovaným IgVH, kde byla léčba vyžadována u 49% pacientů, byly abnormality v genu p53 přibližně stejně časté u léčených i neléčených pacientů. Ve skupině s mutovaným IgVH byla léčba okrajovou záležitostí (v čase p53 diagnózy proběhla jen u 7% pacientů) a žádný z nich nevykazoval poruchy v tomto genu. Z našich výsledků tak vyplývá, že u signifikantní části B CLL pacientů s mutacemi v p53 vznikají tyto bez jakékoli souvislosti s léčbou a proces spontánní mutageneze je z dosud neznámých důvodů daleko intenzivnější u subtypu se zárodečnou sekvencí IgVH lokusu. Již po relativně krátké době sledování může naše studie rovněž potvrdit velmi nepříznivou prognózu pro B CLL pacienty s abnormalitami v p53. Ta je zřejmá z téměř nevyhnutelného požadavku na léčbu (ta proběhla či probíhá již u 85% pacientů s poruchami v p53) a krátké doby přežití: u dosud zemřelých pacientů s abnormalitami v p53 (n=10) činila průměrná doba od diagnózy k úmrtí pouhých 26 měsíců.
Anglicky
no english abstract, no english abstract, no english abstract, no english abstract,no english abstract, no english abstract, no english abstract, no english abstract
Návaznosti
NR8445, projekt VaV |
|