2007
DIRECTIVE 96/71/EC CONCERNING THE POSTING OF WORKERS AND THE PROBLEMS OF ITS PRACTICAL APPLICATION
CHLEBCOVÁ, RadkaZákladní údaje
Originální název
DIRECTIVE 96/71/EC CONCERNING THE POSTING OF WORKERS AND THE PROBLEMS OF ITS PRACTICAL APPLICATION
Název česky
Směrnice 96/71/Es o vysílání zaměstnanců a praktické problémy její aplikace
Autoři
Vydání
Brno, Days of Public Law, s. 94-103, 2007
Nakladatel
Masarykova univerzita, Tribun EU s.r.o.
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50500 5.5 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14220/07:00041766
Organizační jednotka
Právnická fakulta
ISBN
978-80-210-4430-2
Klíčová slova anglicky
Freedom to provide services;posting of workers;conditions of work and employment;minimum protection of posted worker;control measures;cooperation in the field of providing information
Změněno: 5. 5. 2011 13:05, Mgr. Marie Zejdová
V originále
According to the Article 49 of the EC Treaty should Member States ensure the freedom to provide services within the Community. This fundamental freedom includes the right of a company established in a Member State to temporarily post workers to another Member State in order to provide a service. In 1996, the European Community has adopted a new Directive concerning the posting of workers in the framework of the provision of services. The paper deals with the practical problems of application of this directive, especially with the conditions of work, which has to be guaranteed to the posting workers, and the concrete way, how the member states have fulfilled this obligation. The next part of the paper deals with the problem of permissible and non permissible control measures. At the end, the issue of member states cooperation in the field of providing information on the terms and conditions of employment to foreign service providers and to workers is mentioned.
Česky
Součástí svobody poskytování služeb je i právo společnosti usazené v jednom členském státě vyslat dočasně pracovníky za účelem poskytování služeb do jiného státu EU. V roce 1996 přijala Evropská společenství směrnici o vysílání zaměstnanců, jejímž účelem je zajistit vysílaným zaměstnancům minimální pracovní podmínky, které se aplikují na zaměstnance ve státě vyslání. Příspěvek se zabývá praktickými problémy aplikace této směrnice, především minimálními pracovními podmínkami a způsobem, jak na tento požadavek členské státy reagovaly. Dále se věnuje kontrolním opatřením a jejich souladu se Smlouvou o založení ES a problematice spolupráce členských států při poskytování informací o pracovněprávních podmínkách.