D 2008

May Goedel's Ideas Be Addressed Philosophically?

DOKULIL, Miloš

Základní údaje

Originální název

May Goedel's Ideas Be Addressed Philosophically?

Název česky

Mohou být Goedelovy myšlenky uchopeny filosoficky?

Autoři

Vydání

1. vyd. Praha, Meze formalizace,analytičnosti a prostoročasu, od s. 57-70, 14 s. 2008

Nakladatel

Filosofický ústav AV ČR

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Fakulta informatiky

ISBN

978-80-7007-268-4

Klíčová slova anglicky

philosophy; theology; mind; soul; readiness potential; Baptised Lutheran; hypostatized "spirit"; consciousness; existence after death

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 4. 2012 01:59, RNDr. Pavel Šmerk, Ph.D.

Anotace

V originále

Gödel emphasised philosophy as an important tool in science. Much less is known about his religious background. We should bear in mind that our evaluational perspective differs very much from the one in which Gödel lived. He was personally sure that there must be another existence after death, an afterlife ("of unlimited life span"). As a "Baptized Lutheran" he did not include "Trinity" in his creed. He was also certain that mind is separate from matter. This text tries to include Libet's "readiness potential" into the debate concerning the specificity of the mind. Neither Gödel's identification of materialism with mechanism or his vision of the "spirit" are a viable solution of the problem.

Česky

Gödel zdůrazňoval, že je filosofie důležitým nástrojem vědy. Mnohem méně se ví o jeho náboženském zázemí. Měli bychom ovšem vzít v úvahu, že naše vyhodnocovací perspektiva se hodně liší od té, v níž žil Gödel. Byl si osobně jist, že musí být nějaká existence po smrti (o "časově neomezeném průběhu"). Jako "křtěný luterán" nezahrnoval ale do svého kréda "Trojici". Byl si rovněž jist, že mysl je oddělena od hmoty. Tento text se pokouší začlenit Libetův "dispoziční potenciál" do úvahy o specifičnosti mysli. Ani Gödelovo ztotožnění materialismu s mechanistickým názorem, ani jeho představa o "duchu" nejsou schůdnou cestou k řešení tohoto problému.