D 2008

Jiří Frejka a Moderní studio (1929)

JOCHMANOVÁ, Andrea

Základní údaje

Originální název

Jiří Frejka a Moderní studio (1929)

Název česky

Jiří Frejka a Moderní studio (1929)

Název anglicky

JIří Frejka and The Modern Studio (1929)

Autoři

JOCHMANOVÁ, Andrea (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Brno, SPFFBU, řada teatrologická, Q, od s. 37-58, 21 s. 2008

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Umění, architektura, kulturní dědictví

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/08:00041959

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-210-4541-5

Klíčová slova anglicky

czech avant-garde ; theatre ; Modern studio; Jiří Frejka

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 10. 2. 2011 14:15, Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D.

Anotace

V originále

Studie se zabývá tvorbou začínajícího režiséra Jiřího Frejky na sklonku dvacátých let. V případě Moderního studia existuje ještě mnoho otazníků, které se vztahují jak k problémům režijně-dramaturgickým, tak i koncepčním.

Anglicky

At the beginning of the year 1929 a group, formed around Jiri Frejka and Emil F. Burian, succeeded in creating one of the last associations that were to serve as multifunctional cultural organizations. The so-called Modern Studio had to face numerous problems in the course of its several month-long existence which were also reflected in the artistic work of the company. The initial originality, which produced such discoveries as the introduction of the Japanese Play about Asagao by Kahashi Yamada and the satirical play Cyclops by Euripides, was replaced by unoriginal attempts to modernize traditional drama. The promising dramaturgic experiments, e.g. the dramatization of Romains popular novella Les Copains, were doomed to failure because of the depressing economic conditions then prevalent in Europe. The situation was saved by the growing popularity of voiceband, which besides its independent concerts also formed an important onomatopoeic aspect of the productions.