Psychologická východiska environmentální výchovy

KULHAVÝ, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Brno: Fakulta sociálních studií, 2008, 86 s. Bakalářská práce.

Základní údaje

Originální název

Psychologická východiska environmentální výchovy

Název anglicky

Psychological aspects in environmental education

Autoři

KULHAVÝ, Viktor

Vydání

Brno, 86 s. Bakalářská práce, 2008

Nakladatel

Fakulta sociálních studií

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Účelové publikace

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Ekonomicko-správní fakulta

Klíčová slova anglicky

environmental education; self-in-relation to nature; scouting; conservation psychology

Štítky

conservation psychology, environmental education, scouting, self-in-relation to nature

---

Anotace

V originále

Práce se zabývá oblastí environmentální psychologie, nověji tzv. conservation psychology, jejíž koncepty nejsou zatím v českém prostředí rozšířeny. Studie vychází z teze, že psychologie má významný potenciál přispět k řešení globálního problému neudržitelnosti lidských aktivit. Z pozice conservation psychology, která hledá způsoby, jak působit na environmentální chování člověka, se práce zabývá některými složkami vztahu dětí školního věku k přírodě. Je stručně nastíněn vývoj zkoumání vztahu člověka a životního prostředí v psychologii a uvedeny vybrané teoretické koncepty, kterými se zabývá současný výzkum v conservation psychology. Vztah člověka k přírodě je konceptualizován pětidimenzionálním modelem J. Krajhanzla (2006). Práce se dále zabývá dvěma složkami vztahu člověka k přírodě: jeho emoční reakcí na přírodu a množstvím zkušeností s přírodou. Jsou ověřovány hypotézy o odlišnosti těchto dvou charakteristik u dětí školního věku, které pravidelně navštěvují skautské oddíly a dětí, které tuto možnost nevyužívají. Práce využívá srovnávacích dat získaných v rámci Výzkumu odcizování člověka přírodě z let 2004-2005 (Národní program výzkumu MŽP: Krajina a sídla budoucnosti, číslo projektu IC/4/40/04). Výsledky podporují stanovené hypotézy. Byly zjištěny odlišnosti jak v pozitivnější emoční reakci, tak v množství zkušeností s přírodou u dětí ze skautských oddílů. Skauti mají více zkušeností zejména s aktivitami rozvíjejícími schopnosti pro pobyt v přírodě, častěji přicházejí do kontaktu s volně žijícími zvířaty a častěji se účastní environmentálně-výchovných aktivit. Práce uvádí, jakým způsobem mohou skautské oddíly přispívat k rozvíjení vztahu dětí k přírodě a zároveň upozorňuje na omezení, kterým čelí.

Anglicky

The paper deals with the field of environmental psychology, lately represented by so called Conservation psychology, whose concepts are not yet widely spread in the Czech republic. The study is coming from a proposition that psychology as a scientific discipline has a significant potential to contribute to solving the global problem of unsustainability. From the position of Conservation psychology, which is trying to find ways how to encourage environment-friendly behaviour, the paper deals with some components of children self-in-relation to nature. A development of the human-nature relationship research in psychology is briefly outlined. Some chosen theoretical concepts, which are currently researched in the Conservational psychology field, are described. Human self-in-relation to nature is conceptualised by the five-dimensional model suggested by J. Krajhanzl (2006). The paper focuses on two characteristics of human-nature relationship: emotional reaction to the nature and amount of experience in the nature. Two hypotheses predicting distinctions between children regularly taking part in a scout group activities and children who are not participating in such activities are verified. The paper uses comparative data gathered in the Human disaffection to the nature research conducted in 2004-2005 (National research programme: Inhabited areas and landscape for future, Ministry of Environment, id. no. IC/4/40/04). The results support the hypotheses. Disctinctions in emotional reaction and amount of experinece in the nature were found with the children from the scout groups. Scouts appear to have more experience in activities developing skills for nature sojourning, they more frequently come into contact with wildlings and participate in environmental educational activities. The paper discusses ways how can a scout group develop children-nature relationship and highlights some limitations of such approach.