D 2008

Forms of address and self-reference and other reference in political speeches

DONTCHEVA-NAVRÁTILOVÁ, Olga

Basic information

Original name

Forms of address and self-reference and other reference in political speeches

Name in Czech

Formy oslovení a odkazů na sebe sama a na jiné účastníky v politických projevech

Authors

DONTCHEVA-NAVRÁTILOVÁ, Olga (100 Bulgaria, guarantor, belonging to the institution)

Edition

1. vyd. Praha, Plurality and Diversity in English Studies. Proceedings from the 3rd Prague Conference on Linguistics and Literary Studies, p. 70-80, 11 pp. 2008

Publisher

Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta

Other information

Language

English

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

60200 6.2 Languages and Literature

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14410/08:00034329

Organization unit

Faculty of Education

ISBN

978-80-7290-347-4

Keywords (in Czech)

způsoby oslovení-osobní zájmena pro odkaz na sebe sama-odkazy na jiné-politický diskurz

Keywords in English

forms of address - pronominal reference self-reference - other reference - coherence - political discourse

Tags

Reviewed
Změněno: 27/12/2010 20:38, doc. Mgr. Olga Dontcheva-Navrátilová, Ph.D.

Abstract

V originále

This contribution investigates the strategic use of forms of address and self and other referencing in political speeches in international institutional context. The analysis undertaken from a pragmatics point of view is performed on a sample of ten speeches of the Director General of UNESCO. The paper tries to relate the choice of nominal forms of address and personal pronouns for self and other referencing to politeness strategies and discourse strategies aiming at structuring the audience, modulating power relations in institutional context and achieving existential coherence.

In Czech

Příspěvek zkoumá některé aspekty oslovení, odkazů na sebe sama a na jiné účastníky v politických projevech na půdě mezinárodních vládních organizací a pokouší se přispět ke studiu politického diskurzu v mezinárodním kontextu. Analýza je provedena na korpusu deseti projevů současného generálního ředitele UNESCO. Analýza, provedená z pragmatického a stylistického hlediska, zkoumá funkci nominálních forem oslovení a osobních zájmen, odkazujících na mluvčího a na posluchače, a projednává jejich roli ve strategiích, jež mluvčí volí pro vyjádření postoje k tématu a posluchačům a pro organizace diskurzu.