Evropa a kosmopolitní světový řád

GOŇCOVÁ, Marta. Evropa a kosmopolitní světový řád. In Evropa 21. století: rozmanitost a soudržnost? 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 228-241. sine. ISBN 978-80-210-4766-2.

Základní údaje

Originální název

Evropa a kosmopolitní světový řád

Název anglicky

Europe and cosmopolite world order

Autoři

GOŇCOVÁ, Marta (203 Česká republika, garant)

Vydání

1. vyd. Brno, Evropa 21. století: rozmanitost a soudržnost? od s. 228-241, 14 s. sine, 2008

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14410/08:00034376

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-80-210-4766-2

Klíčová slova anglicky

globalisation; national ethnic state; cosmopolite Europe

Štítky

cosmopolite Europe, globalisation, national ethnic state

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

In European history, democracy, law and national identity are connected with the national state. However, globalization weakens its position. New supra-national structures have formed, mainly since 1989, a new societal order and supra-national societies that try and find the space for supra-national democracy. The critics of cosmopolitanism argue that the citiznes are passive, the government of elites is dominant, supra-national democracy is unreal and the possibilities of control are absent. One of the possible ways of European development in the future, the cosmopolitan theory is positive in the fact that it prefers the dialogue between citizens, nations, and cultures, that it looks for concord in solving of global problems, that it aims at formation of civic society on national, European and global levels.

Anglicky

In European history, democracy, law and national identity are connected with the national state. However, globalization weakens its position. New supra-national structures have formed, mainly since 1989, a new societal order and supra-national societies that try and find the space for supra-national democracy. The critics of cosmopolitanism argue that the citiznes are passive, the government of elites is dominant, supra-national democracy is unreal and the possibilities of control are absent. One of the possible ways of European development in the future, the cosmopolitan theory is positive in the fact that it prefers the dialogue between citizens, nations, and cultures, that it looks for concord in solving of global problems, that it aims at formation of civic society on national, European and global levels.