a 2008

Řešení infekce cévní protézy v aorto-iliako-femorální pozici autologní femorální žilou

STAFFA, Robert, Zdeněk KŘÍŽ, Robert VLACHOVSKÝ a Martin DVOŘÁK

Základní údaje

Originální název

Řešení infekce cévní protézy v aorto-iliako-femorální pozici autologní femorální žilou

Název česky

Řešení infekce cévní protézy v aorto-iliako-femorální pozici autologní femorální žilou

Autoři

STAFFA, Robert, Zdeněk KŘÍŽ, Robert VLACHOVSKÝ a Martin DVOŘÁK

Vydání

III. sjezd České společnosti kardiovaskulární chirurgie s mezinárodní účastí. 2008

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 5. 2. 2009 13:24, prof. MUDr. Robert Staffa, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ

V originále

Na II. chirurgické klinice LF MU a FN u sv. Anny v Brně byla v červnu 2007 poprvé v ČR použita jako tepenná náhrada u pacienta s infikovanou cévní protézou autologní hluboká žíla z dolní končetiny. Vena femoralis superficialis byla za tím účelem odebrána v celé její délce včetně části žíly popliteální. Pacient byl po explantaci infikované cévní protézy, měl kritickou ischémii končetiny s pokročilou gangrénou nohy. Stav vyžadoval iliako-profundální bypass. Z důvodu rizika reinfekce nemohlo být provedeno žádné z tradičních řešení pomocí umělé cévní protézy. Autor prezentuje soubor 8 pacientů s infekcí cévní protézy nebo zvýšeným rizikem infekce protézy, u nichž byla použita hluboká žíla z dolní končetiny jako tepenná náhrada v aorto-iliako-femorální pozici. V průběhu sledování souboru (median 6,3 měsíců, rozmezí 2 - 15 měsíců) nebyly zaznamenány žádné časné ani pozdní komplikace charakteru rekurentní infekce, okluze štěpu, amputace končetiny nebo edému končetiny po odběru hluboké žíly. Závěry zahraničních studií a dosavadní zkušenosti autora potvrzujjí, že použití femorální žíly vykazuje velmi dobré výsledky při řešení infekce cévní protézy, jedné z nejobávanějších a nejzávažnějších komplikací v cévní chirurgii.

Česky

Na II. chirurgické klinice LF MU a FN u sv. Anny v Brně byla v červnu 2007 poprvé v ČR použita jako tepenná náhrada u pacienta s infikovanou cévní protézou autologní hluboká žíla z dolní končetiny. Vena femoralis superficialis byla za tím účelem odebrána v celé její délce včetně části žíly popliteální. Pacient byl po explantaci infikované cévní protézy, měl kritickou ischémii končetiny s pokročilou gangrénou nohy. Stav vyžadoval iliako-profundální bypass. Z důvodu rizika reinfekce nemohlo být provedeno žádné z tradičních řešení pomocí umělé cévní protézy. Autor prezentuje soubor 8 pacientů s infekcí cévní protézy nebo zvýšeným rizikem infekce protézy, u nichž byla použita hluboká žíla z dolní končetiny jako tepenná náhrada v aorto-iliako-femorální pozici. V průběhu sledování souboru (median 6,3 měsíců, rozmezí 2 - 15 měsíců) nebyly zaznamenány žádné časné ani pozdní komplikace charakteru rekurentní infekce, okluze štěpu, amputace končetiny nebo edému končetiny po odběru hluboké žíly. Závěry zahraničních studií a dosavadní zkušenosti autora potvrzujjí, že použití femorální žíly vykazuje velmi dobré výsledky při řešení infekce cévní protézy, jedné z nejobávanějších a nejzávažnějších komplikací v cévní chirurgii.