BOČKOVÁ, Helena a Jana POSPÍŠILOVÁ. Bălgari v čužbina. Sto godini bălgarska obštnost v Bărno. Bălgarska etnologija. Sofija: Etnografski institut s muzej pri BAN, 2007, roč. 33, č. 1, s. 10-35. ISSN 1310-5213.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Bălgari v čužbina. Sto godini bălgarska obštnost v Bărno
Název česky Bulhaři v cizině. Sto let bulharské minority v Brně
Název anglicky Bulgarians Abroad. One Hundred Years of a Bulharian Community in Brno
Autoři BOČKOVÁ, Helena (203 Česká republika, garant, domácí) a Jana POSPÍŠILOVÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Bălgarska etnologija, Sofija, Etnografski institut s muzej pri BAN, 2007, 1310-5213.
Další údaje
Originální jazyk bulharština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele Bulharsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/07:00042279
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky etnologický výzkum; pracovní migrace; etnické minority; Bulhaři; Brno
Klíčová slova anglicky Ethological Research; Work Migration; Ethnic Minority; Bulgarians; Brno
Štítky Brno, Bulgarians, ethnic minority, Ethological Research, Work Migration
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: PhDr. Helena Bočková, učo 107057. Změněno: 3. 5. 2011 22:37.
Anotace
V perioda meždu dvete svetovni vojni bălgarkata obštnost v Bărno e naj-goljamata sred bălgarskoto malcinstvo v českite zemi. Dnes v Bărno živejat bălgari, koito obače ne deklarirat prinadležnostta si kăm bălgarskata narodnost săglasno poslednoto prebrojavane na naselenieto ot 2001 g. Etnoložkoto poznavane razkriva složnostta i neednoznačnostta na săvremennata etnična situacija sred bălgarkata obštnost i otnošenieto na mnozinstvoto kăm neja.
Anotace česky
V Brně žije asi 500 Bulharů, převážně odborníků-vysokoškoláků, potomků zahradníků a studentů. Oficiálně se k bulharské národnosti již nepřihlašují, ale umí bulharsky a pěstují kontakty mezi sebou i s příbuznými v Bulharsku. Etnická identita ustoupila do soukromí. Česká majorita je považuje za Čechy, jen přátelé a spolupracovníci znají jejich etnický původ. Sezónní migrace zahradníků vrcholily v 30. letech, kdy byla bulharská menšina v Brně největší v Česku. Češi si z kontaktů utvořili obraz skromného, pracovitého, odborně a obchodně zdatného Bulhara. Bulhaři se těšili vážnosti, byli vítáni. Reprezentovali nejemancipovanější složky bulharských širokých vrstev. Byli přínosem pro svůj domov i Evropu, součástí evropských kulturních dějin. Česká majorita již ztratila povědomí o jejich působení, jehož výsledky považuje za samozřejmou součást svého života. Není znám vzdělanostní přínos bulharských absolventů brněnské techniky a lékařské fakulty. Začleňování bulharské minority v Brně probíhalo v časových a generačních posunech od přejímání českých jednotlivostí přes postupující integraci k nedovršené asimilaci, s projevy etnické a kulturní identity. Autorky pracovaly při terénním výzkumu technikou řízeného interview, těžily z archívních pramenů a z dlouholetých osobních znalostí brněnského a bulharského prostředí.
Anotace anglicky
In the period between the two world wars, the Bulgarian commnunity in Brno was the langest Bulgarian minority in the Czech lands. The ethnological information reveals the complexity and ambiguity of the present-day ethnic situation among the Bulgarian community and the attitude of the majority to it.
VytisknoutZobrazeno: 6. 5. 2024 16:43