Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{815433, author = {Švecová, Eva and Vlčková, Eva and Štourač, Pavel and Bednařík, Josef}, article_location = {Praha}, article_number = {2}, keywords = {Facial nerve; Bell's palsy; Lyme disease; cerebrospinal fluid}, language = {cze}, issn = {0032-6739}, journal = {Praktický lékař}, title = {Akutní paréza lícního nervu - srovnání klinických a laboratorních parametrů u pacientů s boreliovou a idiopatickou etiologií}, volume = {88}, year = {2008} }
TY - JOUR ID - 815433 AU - Švecová, Eva - Vlčková, Eva - Štourač, Pavel - Bednařík, Josef PY - 2008 TI - Akutní paréza lícního nervu - srovnání klinických a laboratorních parametrů u pacientů s boreliovou a idiopatickou etiologií JF - Praktický lékař VL - 88 IS - 2 SP - 457-462 EP - 457-462 PB - Česká lékařská společnost J.E. Purkyně SN - 00326739 KW - Facial nerve KW - Bell's palsy KW - Lyme disease KW - cerebrospinal fluid N2 - Úvod: Infekce, především Lymeská borelióza, jsou po idiopatické (Bellově) obrně nejčastějším etiologickým faktorem akutních paréz lícního nervu. Možnosti odlišení boreliové etiologie na základě klinických a anamnestických charakteristik postižení se mezi publikovanými studiemi liší a nejednotný je i názor na zařazení vyšetření mozkomíšního moku (CSF) do diagnostického algoritmu pacientů s akutní parézou lícního nervu. Metodika: podrobná anamnéza, neurologické vyšetření, základní laboratorní screening, sérologické vyšetření boreliózy a analýza CSF byly provedeny u souboru pacientů, hospitalizovaných v období od I/2001 do XII/2005 na NK FN Brno pro akutní faciální parézu. Výsledky: U 24 pacientů (15 mužů, 9 žen, průměrný věk 54,5 +- 15,7) byla prokázána boreliová etiologie postižení, u 97 pacientů (51 mužů, 46 žen, průměrný věk 45,2 +- 17,5) byla paréza hodnocena jako idiopatická. Protilátky proti borelióze byly prokázány v séru (ale nikoli v CSF) u 22% pacientů s idiopatickou parézou, což odpovídá výskytu antiboreliových protilátek v sérech zdravých jedinců v našem geografickém regionu. U pacientů s boreliózou byl významně častější anamnestický údaj o přisátí klíštěte, bolestech hlavy a také o výskytu různých subjektivních symptomů a/nebo abnormit objektivního neurologického nálezu, lokalizovaných mimo oblast hlavy a vzniklých v časové vazbě se vznikem parézy. Alespoň jeden z těchto parametrů jsme prokázali u 18 pacientů (75%) s boreliovou etiologií parézy a u 32 pacientů (33%) s idiopatickým postižením. Hodnoty zánětlivých markerů v séru stejně jako tělesná teplota se mezi sledovanými skupinami významně nelišily. Závěr: Přestože výskyt některých anamnestických a klinických charakteristik a průkaz protilátek v séru zvyšují pravděpodobnost boreliové etiologie akutní faciální parézy, její spolehlivé odlišení neumožňuje žádný z těchto parametrů ani jejich kombinace. Naše nálezy tak podporují význam vyšetření CSF, které proto doporučujeme jako integrální součást vyšetřovacího algoritmu u pacientů s akutní parézou lícního nervu. ER -
ŠVECOVÁ, Eva, Eva VLČKOVÁ, Pavel ŠTOURAČ a Josef BEDNAŘÍK. Akutní paréza lícního nervu - srovnání klinických a laboratorních parametrů u pacientů s boreliovou a idiopatickou etiologií. \textit{Praktický lékař}. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2008, roč.~88, č.~2, s.~457-462. ISSN~0032-6739.
|