Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{815624, author = {Antonín, Robert}, address = {Praha}, booktitle = {Dvory a rezidence ve středověku II.}, edition = {Praha 2008}, keywords = {ruler's power; ideal; middle ages}, language = {cze}, location = {Praha}, isbn = {978-80-7286-134-7}, pages = {401-417}, publisher = {Historický ústav}, title = {Ideál panovnické moci v narativních pramenech českého středověku}, year = {2008} }
TY - JOUR ID - 815624 AU - Antonín, Robert PY - 2008 TI - Ideál panovnické moci v narativních pramenech českého středověku PB - Historický ústav CY - Praha SN - 9788072861347 KW - ruler's power KW - ideal KW - middle ages N2 - Autor studie ukazuje na příkladech ukázek z českých středověkých kronik, že představy o původu panovnické moci nad lidmi, úvahy o schopnostech a vlastnostech, které by měly vladaře zdobit, i otázky jak správně vládnout jsou v narativních pramenech českého středověku obsaženy. Původ královské moci nacházejí kronikáři Kosmou počínaje a Petrem Žitavským konče v sakrálním rozměru výkonu panovnické moci. Podobně je tomu i u autorů českých verzí alexandreiského eposu či v rozvahách Karla IV. Takto vysvětlený původ panovnické moci na jednu stranu legitimuje výlučné postavení vládce ve společnosti, na straně druhé však je toto sepjetí panovníka s Bohem pro osobu vládce zavazující. Výkon vlády a prostředky vlastního výkonu moci nesmí být v rozporu božího zákona, který je i zákonem nad králi. Chce-li král v českých středověkých kronikách vládnout dobře, musí svou vládu vést v souladu s božími zákony. Aby byl panovník takové vlády schopen, musí jeho charakterové rysy a osobní schopnosti odpovídat středověké mravní nauce, jež odráží již starší antickou tradici nauky o čtyřech kardinálních ctnostech, kterou obohacuje o další ctnosti křesťanské. I tyto motivy jsou patrné v českých pramenech již od dob kronikáře Kosmy. Král přistupující ke svému údělu vládnout prostřednictvím aplikace moudrosti, uměřenosti a statečnosti do všech svých vladařských počinů vede své činy vstříc spravedlivé vládě, která by v posledku měla být kýženým cílem jeho snažení, jinak by totiž neplatila první premisa, podle níž má král vládnout vždy v souladu s božím zákonem. Spravedlivě vládnout v představách tvůrců českých středověkých kronika a dalších literárních děl znamená především být spravedlivým soudcem, mírotvorcem, statečným bojovníkem, posléze i milosrdným shovívavým vítězem a v neposlední řadě štědrým dárcem a pečovatelem o práva nuzných. Teprve pak je podle českých středověkých intelektuálů zcela naplněn panovnický ideál ve všech jeho aspektech. Rozhodnout, nakolik nalezl tento ideál uplatnění v reálnem životě středověkých vládců, nakolik byly jejich činy opravdovou inspirací tvůrcům kronik a románů, a nakolik byla naopak tato díla inspirativní pro jednání českých knížat a králů, je úkolem, jehož zodpovězení, pakliže je možné, zůstává hozenou rukavicí na kolbišti české historické vědy. ER -
ANTONÍN, Robert. Ideál panovnické moci v narativních pramenech českého středověku. In \textit{Dvory a rezidence ve středověku II.}. Praha 2008. Praha: Historický ústav, 2008, s.~401-417, 18 s. ISBN~978-80-7286-134-7.
|