2009
Geneze a kontext recepce Hofmannsthalovy řeči Písemnictví jako duchovní prostor národa.
KOPŘIVA, RomanZákladní údaje
Originální název
Geneze a kontext recepce Hofmannsthalovy řeči Písemnictví jako duchovní prostor národa.
Název anglicky
Genesis and Context of Reception of address Literature as the Spiritual Space of the Nation by Hugo von Hofmannsthal
Autoři
Vydání
1. vyd. Olomouc, Dějiny německého a rakouského konzervativního myšlení, od s. 380-419, 40 s. Děj. něm. a rak. konzervativního myšlení, 2009
Nakladatel
Nakladatelství Olomouc
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7182-252-3
Klíčová slova česky
Hofmannsthal; literatura; národ; duch; konzervativní revoluce
Klíčová slova anglicky
Hofmannsthal; literature; nation; spirit; conservative revolution
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 28. 1. 2013 15:06, Mgr. Vlastimil Brom, Ph.D.
V originále
Studie osvětluje okolnosti vzniku Hofmannsthalova textu a jeho přednesu na mnichovské univerzitě, recepce Hofmannsthalovy esejistiky v čes. prostředí (F.X. Šalda, Arne Novák, Otokar Fischer, Vojtěch Jirát, Pavel Eisner, Oskar Kosta /Peter Pont/, Rio Preisner), metaforikou výrazu prostor, tematizovanými rozdíly mezi francouzskou a německou literaturou (kulturou), pojmem hledačů (die Suchenden) u Nietzsche a u Hofmannsthala a jejich konkretizacemi (Rudolf Pannwitz, J.W. Goethe, Paul Ludwig Landsberg, Stefan George, George-Kreis, Alfred Brust, Rudolf Borchardt, Rudolf Alexander Schröder, Max Weber, Josef Nadler, Walter Brecht, Florens Christian Rang, Rudolf Kassner, otázkami vztahu Hofmannsthala k stavovskému státu (Othmar Spann) a některými dalšími pojmy, jichž je užito v textu (Bildungsphilister, Gemüt, Ganzheit a Addisononovým-Steelovým citátem the whole man must move at once/ the whole man must move together).
Anglicky
Zusammenfassung: Hofmannsthals Schrifttumsrede wurde in ihrer Rezeptionsgeschichte vielfacht mißverstanden. Der Kommentar versucht möglichst diffenziert und detailliert, die Entstehungsgeschichte und Rezeption des Textes im deutschsprachigen Raum und die beinahe ausgebliebene Rezeption von Hofmannsthals Essayistik in Tschechien und deren Hintergründe (Mangel an tschechischen Sujets, Feindschaft zum Habsburgerreich, die 1920er Jahre, in denen der /reflexive/ Essay der kollektiven Programmatik wich, hoher kultureller Anspruch und Fehlen hohen Stils) zu beleuchten (als Nachtrag zu den Studien von M. Stern und A. Hofman). Des weiteren werden Begriffe und Metaphern wie Raum, Nation, Volk erörtert, Parallelstellen zu den Unterschieden zwischen der französischen und der deutschen Kultur gesucht, Charakteristik des Französischen als Gemeinsprache und des Deutschen als Individualsprache und die diesbezügliche Topik vor dem Hintergrund anderer Autoren (Mme Staël, Eichendorff usw.) auf die Funktion der Rede hin untersucht.
Návaznosti
KJB9164401, projekt VaV |
|