2009
Chironomid larvae in two types of Western Carpathian spring fens differing in mineral richness
PAŘIL, Petr, Vendula KŘOUPALOVÁ, Jindřiška BOJKOVÁ, Michal HORSÁK, Jan HELEŠIC et. al.Základní údaje
Originální název
Chironomid larvae in two types of Western Carpathian spring fens differing in mineral richness
Název česky
Larvy pakomárů ve dvou minerálně odlišně bohatých typech pramenišť Západních Karpat
Autoři
Vydání
Abstract book of 1st International Conference on Diptera and their juvenile stages in aquatic and semiaquatic ecosystems in Europe, 2009
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
Chironomidae; prameniště; pěnovec; rašeliník; gradient minerální bohatosti; druhové složení
Klíčová slova anglicky
Chironomidae; spring fen; tufa; sphagnum; poor rich gradient; taxa composition
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 25. 10. 2010 21:10, prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D.
V originále
Chironomid larvae was studied on spring fens in Western Carpathians in relation to poor-rich mineral gradient(pH/Ca),which controls changes in assemblages from rich tufa fens to poor Sphagnum-fens.This study presents results from 2sites of both extremes sampled in 1 season (spring, summer, autumn)by kick-sampling(mesh 500mikrons).Assemblages in springs consisted of crenophilous species and were replaced on 400m by epirithral spec.In tufa fen number of taxa correlated downstream with water temperature(rs=-0.9,p>0.05) and gravel (rs=0.9,p>0.05).Number of individuals correlate with pH (rs-0.90,p>0.05).Numb.of taxa from Sphagnum-fen correlate with Ca(rs=0.9,p>0.005),stones (rs=0.9,p>0.05)and conductivity(rs=0.8, p>0.05).Due to low heterogeneity of conditions in tufa fen numb.of spec. were stable as well as taxocenoses,which varied in season.Sphagnum-fen showed gradient from spring to springbrook(Ca/pH),which increased species richness and numb.of indiv.downstream.
Česky
Pakomárovití patří ke skupinám, které jsou na rašeliništích hojně studovány (Rosenberg et al. 1988; Paasivirta et al. 1988; Wrubleski 1987; Rossaro et al. 2006). Z pramenných slatinišť, které jsou v západních Karpatech (na hranici České a Slovenské republiky)relativně běžné, však data chybí. Pramenná slatiniště jsou velmi unikátní díky variabilitě chemického složení podzemní vody, které vytváří dlouhý pH/vápníkový gradient (nazývaný gradientem minerální bohatosti ve smyslu Hájek et al. 2006). Tento gradient ovlivňuje změny ve struktuře a druhové bohatosti bioty od extrémně minerálně bohatých pěnovcových pramenišť k minerálně chudým rašeliníkovým slatiništím. V této studii byla v roce 2006 sledována struktura a druhová bohatost společenstev larev pakomárů na dvou lokalitách reprezentujících oba extrémy tohoto gradientu. První lokalita byla minerálně velmi bohatá, se silným srážením pěnovce zatímco druhá byla minerálně chudá s dominancí rašeliníku. Obě lokality byly v závislosti na vzdálenosti od pramene, který je zdrojem minerálně bohaté podzemní vody, heterogenní v minerální bohatosti (a také pH). Vzorky larev pakomárovitých byly na obou lokalitách odebírány s ohledem na hjejichj prostorovou variabilitu na podélném gradientu od pramenného vývěru po pramennou stružku odvodňující celé prameniště. Vzorky byly odebírány kopaným vzorkováním pomocí ruční sítě (velikost oka sítě 500 mikronů), 3x za rok na jaře v létě a na podzim na vzorkovacích plochách s homogenním substrátem dna a to na 5 u pěnovcového prameniště a 6 u rašeliníkového prameniště. Celkově bylo nalezeno 7.673 jedinců 53 taxonů ve 33 vzorcích z obou lokalit. Společenstva, zvláště poblíž pramenných vývěrů, se skládala převážně z typických krenobiontních a krenofilních druhů. Tyto druhy byla na poměrně krátké vzdálenosti (zhruba 400m) nahrazovány epirhitrálními druhy. Na pěnovcovém prameništi byl počet taxonů negativně korelován s teplotou vody která se zvyšovala od pramene směrem po toku a pozitivně se zvyšováním podílu štěrku v substrátu dna (rs = -0.9, p > 0.05). Počet jedinců koreloval negativně s pH vody (rs = -0.90, p > 0.05). Počet taxonů ve vzorcích odebraných na rašeliníkovém prameništi byl pozitivně korelovaný s koncentrací Ca ve vodě (rs = 0.94, p > 0.005), s podílem kamenů v substrátu (rs = 0.87, p > 0.05) a konduktivitou (rs = 0.83, p > 0.05). Pravděpodobně byli na pěnovcovém prameništi díky menší heterogenitě podmínek prostředí počet druhů v jednotlivých vzorcích stejně jako taxonomické složení relativně stabilní. Proto byly společenstva pakomárovitých více variabilní v průběhu sezóny. Oproti tomu na rašeliníkovém prameništi byl silný gradient fyzikálně-chemických parametrů od vývěru po pramennou stružku (zvláště v koncentraci Ca a pH vody), které hodně ovlivňovaly změny v rozložení taxonomického složení, nezávisle na změnách sezóny. Tento environmentální gradient způsoboval také nárůst druhové bohatosti a počtu jedinců dolů po toku a jeho vliv překrýval vliv sezónnosti.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|