2009
Konstrukce normality, rizika a vědění o těle v těhotenství: Příklad prenatálních screeningů
HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, JaroslavaZákladní údaje
Originální název
Konstrukce normality, rizika a vědění o těle v těhotenství: Příklad prenatálních screeningů
Název česky
Konstrukce normality, rizika a vědění o těle v těhotenství: Příklad prenatálních screeningů
Název anglicky
Construction of normality, risk and the knowledge of pregnant body: The case of genetic screenings
Vydání
Biograf, 2009, 1211-5770
Další údaje
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
autoritativní vědění;genetický screening;medicína;riziko;tělo;těhotenství
Klíčová slova anglicky
authoritative knowledge; body; genetic screening; medicine; regnancy; risk
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 22. 5. 2009 17:39, PhDr. Jaroslava Hasmanová Marhánková
V originále
Text se zaměřuje na těhotenství jako tělesnou zkušenost, která je zároveň zakotvená v genderových vztazích a představách o ženském těle a jejich reprodukční roli. Prostřednictvím narativních rozhovorů s devíti ženami, jejichž těhotenství bylo rizikové nebo které v jeho průběhu prodělaly zdravotní komplikace, ukazuje, jakým způsobem se diskurz rizika spojený s jejich zdravotním stavem promítá do vztahu se zdravotnickým personálem i do jejich vnímání vlastního těhotenství. Zaměřuje se přitom specificky na téma prenatálních screeningů a důvodů, které vedou ženy k jejich přijímání či odmítání. Jeho cílem je ukázat genetické screeningy jako výraznou součást konstrukce normality a vědění o ženském těle a těhotenství. Prostřednictvím výpovědí žen, které se rozhodly některý z těchto typů vyšetření nepodstoupit, chce vyzdvihnout spojitost mezi genetickými screeningy a autoritativním medicínským věděním.
Česky
Text se zaměřuje na těhotenství jako tělesnou zkušenost, která je zároveň zakotvená v genderových vztazích a představách o ženském těle a jejich reprodukční roli. Prostřednictvím narativních rozhovorů s devíti ženami, jejichž těhotenství bylo rizikové nebo které v jeho průběhu prodělaly zdravotní komplikace, ukazuje, jakým způsobem se diskurz rizika spojený s jejich zdravotním stavem promítá do vztahu se zdravotnickým personálem i do jejich vnímání vlastního těhotenství. Zaměřuje se přitom specificky na téma prenatálních screeningů a důvodů, které vedou ženy k jejich přijímání či odmítání. Jeho cílem je ukázat genetické screeningy jako výraznou součást konstrukce normality a vědění o ženském těle a těhotenství. Prostřednictvím výpovědí žen, které se rozhodly některý z těchto typů vyšetření nepodstoupit, chce vyzdvihnout spojitost mezi genetickými screeningy a autoritativním medicínským věděním.
Anglicky
This paper focuses on pregnancy as an embodied experience that is at the same time closely embedded in the gender relations and notions about women’s bodies and their reproductive role. Narrative interviews with nine women whose pregnancies were classified as high-risk or who experienced health complications during their pregnancy were used to study how women describe their pregnancies in view of their interactions with the medical personnel and how the discourse of risk related to their health condition is reflected in such interactions. It outlines the role that prenatal testing played in these narratives and analyzes the relationship between prenatal testing and the construction of authoritative medical knowledge as well as women’s reasons for refusing the testing. This paper argues that some women are forced to negotiate their position vis-a-vis the medical authority symbolized by modern technologies in particular. It describes the ways in which these women enforce their decisions, how doctors react to them and what argumentation they use to insist on the use of technologies. It argues that the decision to refuse this testing has to be seen in the context of the character of knowledge that is produced during the examinations.