2009
Viola elatior, V. pumila and V. stagnina in Austria, Czechia and Slovakia: a story of decline
DANIHELKA, Jiří, Harald NIKLFELD a Helena ŠÍPOŠOVÁZákladní údaje
Originální název
Viola elatior, V. pumila and V. stagnina in Austria, Czechia and Slovakia: a story of decline
Název česky
Viola elatior, V. pumila a V. stagnina v Rakousku, České republice a na Slovensku postupně vymírají
Autoři
DANIHELKA, Jiří (203 Česká republika, garant), Harald NIKLFELD (40 Rakousko) a Helena ŠÍPOŠOVÁ (703 Slovensko)
Vydání
Preslia, Praha, Česká botanická společnost, 2009, 0032-7786
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 2.638
Kód RIV
RIV/00216224:14310/09:00028501
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000267467700005
Klíčová slova česky
změny frekvence; ochrana přírody; herbáře; fytogeografie; vzácné druhy; časová dynamika, Violaceae
Klíčová slova anglicky
changes in frequency; conservation; herbarium; phytogeography; rare species; temporal dynamics; Violaceae
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 6. 2009 23:05, Ing. Jiří Danihelka, Ph.D.
V originále
Specimens of Viola elatior (VE), V. pumila (VP) and V. stagnina (VS) in 40 Austrian, Czech, and Slovak public herbaria were revised, a total of almost 1750 specimens from the three countries. Apart from VE, the quality of the original identifications was rather poor, especially of VS, which was frequently confused with VP and V. canina. This, together with the confusion of nomenclature that persisted during the 19th century, made the old literature records unreliable. Hybrids are usually difficult to identify and are rarer than generally believed. VS and VP have similar distribution patterns: they occur mainly on floodplains of large lowland rivers and in adjacent hills in the N part of Bohemia, S and Central Moravia, E Austria and S Slovakia; they may be classified as river corridor plants. VS differs from VE and VP mainly by its presence in S Bohemia and its absence from large parts of S Slovakia, as well as its rarity in Austria and Slovakia. All three species grow predominantly in regions with a relatively warm and dry climate: most localities are situated in regions with a mean annual temperature of 7-11 oC and mean annual precipitation 401-700 mm. A temporal analysis of records revealed that all three species are declining in all three countries: generally, this decline is weakest in Austria, with 46-61% of grid cells with occurrences confirmed after 1980 (compared with the number of grid cells with records for 1801-2008), and strongest in Slovakia, with 18-32% of grid cells with occurrences confirmed after 1980. The decline is due mainly to the canalization of rivers and subsequent changes in land use, urbanization and recently afforestation. VE may also be endangered by modern forestry practices. The inclusion of all three species in national Red Lists and subsequent conservation measures are justified and necessary, though national Red List status may differ between countries.
Česky
Viola elatior (VE), V. pumila (VP) a V. stagnina (VS) jsou ve 40 veřejných herbářích v Rakousku, České republice a na Slovensku zastoupeny téměř 1750 doklady pocházejícími z těchto tří zemí. Původní determinace druhu VS a v menší míře VP byly často chybné; vzhledem k tomu a také vzhledem k nomenklatorickým zmatkům, spočívajícím zejména v rozdílném použití jména V. persicifolia, jsou literární údaje z 19. století téměř bezcenné. Kříženci jsou obtížně určitelní a vzácnější, než se obvykle předpokládá (nejčastější jsou kříženci druhů VP a VS s druhem V. canina). VS a VP se vyznačují podobným rozšířením: jejich výskyt v severní polovině Čech, na jižní a střední Moravě, ve východním Rakousku a na jižním Slovensku je vázán na úvaly velkých nížinných řek a sousední pahorkatiny; rostliny s tímto typem regionálního rozšíření se v německé fytogeografické literatuře označují jako Stromtalpflanzen. VS se od obou zbývajících druhů liší zejména přítomností v jihočeských rybničních pánvích, absencí ve velké části jižního Slovenska, jakož i svou vzácností v Rakousku a na Slovensku. Všechny tři druhy rostou převážně v teplých a suchých částech studovaného regionu: většina lokalit se nachází v oblastech s průměrnou roční teplotou 7-11 oC a průměrným ročním srážkovým úhrnem 401-700 mm. Analýza časového rozložení herbářových dokladů ukázala že všechny tři druhy ustupují v celém regionu: jejich úbytek je nejpomalejší v Rakousku, kde byl jejich výskyt po roce 1980 potvrzen ve 46-61 % kvadrantů síťového mapování (ve srovnání s původním stavem), a nejrychlejší na Slovensku, kde byl jejich výskyt po roce 1980 potvrzen jen v 18-32 % kvadrantů síťového mapování. Hlavní příčinou úbytku jsou regulace řek a následné změny ve využití pozemků (především rozorání lužních luk), jakož i rozšiřování sídel a průmyslových areálů. VE je pravděpodobně ohrožena také změnami v lesním hospodářství, tj. přechodem od lesa nízkého a středního k lesu vysokému s dlouhou obmýtní dobou a hrubou mozaikou obnovních prvků (rozsáhlé velkoplošné holoseče). Všechny tři druhy jsou oprávněně zahrnuty do národních červených seznamů, byť jejich klasifikace může být v jednotlivých zemích různá; oprávněná a nutná je také jejich zákonná ochrana. Seznam revidovaných herbářových dokladů ze všech tří zemí je v elektronickém dodatku.
Návaznosti
| AV0Z60050516, záměr |
| ||
| LC06073, projekt VaV |
| ||
| MSM0021622416, záměr |
|