2009
Invasion success of alien plants: do habitat affinities in the native distribution range matter?
HEJDA, Martin, Petr PYŠEK, Jan PERGL, Jiří SÁDLO, Milan CHYTRÝ et. al.Základní údaje
Originální název
Invasion success of alien plants: do habitat affinities in the native distribution range matter?
Název česky
Úspěch invazí nepůvodních rostlin: mají vliv vazby na stanoviště v původním areálu?
Autoři
HEJDA, Martin (203 Česká republika), Petr PYŠEK (203 Česká republika), Jan PERGL (203 Česká republika), Jiří SÁDLO (203 Česká republika), Milan CHYTRÝ (203 Česká republika, garant, domácí) a Vojtěch JAROŠÍK (203 Česká republika)
Vydání
Global Ecology and Biogeography, 2009, 1466-822X
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 5.913
Kód RIV
RIV/00216224:14310/09:00036050
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000264957300010
Klíčová slova anglicky
Biological invasions; casual aliens; central Europe; Czech Republic; habitat; invasion; native distribution range; naturalization
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 9. 2012 13:33, prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
V originále
Aim: To assess how habitat affinities in the native distribution range influence the invasion success of 282 central European neophytes (alien plants introduced after ad 1500). -- Location: Czech Republic. -- Methods: Classification trees were used to determine which native habitats donate the most alien species, the correspondence between habitats occupied by species in their native and invaded distribution ranges, and invasion success of species originating from different habitats. -- Results: The species most likely to naturalize in Central Europe are those associated with thermophile woodland fringes in their native range (81%), cultivated areas of gardens and parks (75%) and broad-leaved deciduous woodlands (72%). The largest proportions of invasive species recruit from those that occur on riverine terraces and eroded slopes, or grow in both deciduous woodland and riverine scrub. When the relative role of habitats in the native range is assessed as a determinant of the probability that a species will become invasive in concert with other factors (the species residence time, life history, region of origin), the direct effect of habitat is negligible. However, the effect of native habitats on patterns of invasions observed in central Europe is manifested by large differences in the numbers of species they supply to the invaded region. More than 50 neophytes were recruited from each of the following habitats: dry grasslands, ruderal habitats, deciduous woodland, inland cliffs, rock pavements and outcrops, and tall-herb fringes and meadows. -- Main conclusions: Casual species recruit from a wider range of habitats in their native range than they occupy in the invaded range; naturalized but not invasive species inhabit a comparable spectrum of habitats in both ranges, and successful invaders occupy a wider range of habitats in the invaded than in the native range. This supports the idea that the invasive phase of the process is associated with changes in biological features that allow for extension of the spectrum of habitats invaded.
Česky
Cíl: Vyhodnotit, jak vazba druhů na stanoviště v původním areálu ovlivňuje úspěšnost invaze 282 středoevropských neofytů (druhů zavlečených po roce 1500). - Lokalita: Česká republika. - Metody: Klasifikační stromy byly použity k vyhodnocení, která přirozená stanoviště jsou zdrojem největšího počtu zavlečených druhů, jak si vzájemně odpovídají stanoviště osídlovaná v primárním a sekundárním areálu a jaká je úspěšnost invaze druhů pocházejících z odlišných stanovišť. - Výsledky: Největší pravděpodobnost naturalizace ve střední Evropě mají druhy vázané ve svém primárním areálu na teplé lesní lemy (81 %), obdělávané plochy zahrad a parků (75 %) a širokolisté opadavé lesy (72 %). Největší podíly invazních druhů pocházejí ze skupin druhů vyskytujících se na říčních terasách a erozních svazích nebo rostoucích v opadavých lesích a pobřežních křovinách. Když se relativní význam stanovišť osídlovaných v primárním areálu na pravděpodobnost invaze druhu v jiné oblasti hodnotí společně s jinými faktory (doba od zavlečení druhů, životní forma, oblast původu), je zanedbatelný. Vliv stanovišť v původním areálu na relativní invadovanost stanovišť ve střední Evropě se však projevuje velkými rozdíly v počtech druhů, které se z nich dostávají do invadované oblasti. Více než 50 neofytů pocházelo z každého z těchto biotopů: suché trávníky, ruderální stanoviště, listnaté lesy, vnitrozemské skály a skalní výchozy, vysokobylinná vegetace a louky. - Hlavní výsledky: Přechodně zavlečené druhy pocházejí z širšího spektra stanovišť v jejich primárním areálu než osídlují v sekundárním areálu; naturalizované, ale neinvazní druhy osídlují širší spektrum stanovišť v sekundárním než v primárním areálu. To podporuje názor, že invazní fáze procesu invaze je doprovázena změnami biologických vlastností, které umožňují rozšíření spektra invadovaných biotopů.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|