2009
Nástin teoretické typologie antisystémových aktérů
NAVRÁTIL, JiříZákladní údaje
Originální název
Nástin teoretické typologie antisystémových aktérů
Název česky
Nástin teoretické typologie antisystémových aktérů
Název anglicky
Outline of a theoretical typology of antisystemic actors
Autoři
NAVRÁTIL, Jiří (203 Česká republika, garant)
Vydání
Politologický časopis, Brno, Mezinárodní politologický ústav, 2009, 1211-3247
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50601 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14230/09:00036303
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
sociální hnutí; kolektivní jednání; teorie systémů; metodologie
Klíčová slova anglicky
contentious politics; collective action; systems theory; methodology
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 23. 7. 2009 11:26, Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D.
V originále
Cíl tohoto článku je dvojí. Zaprvé, kriticky nahlíží na využívání konceptu antisystémovosti v současné politologii kvůli jeho přílišné uzavřenosti. Nedostatky tohoto konceptu demonstruje pomocí popisu, analýzy a srovnání dvou klíčových teoretických tradic - Sartoriho klasifikace stranických systémů a ("wallersteiniánského") výzkumu mezinárodní politické ekonomie a jejích vyzyvatelů. Zadruhé, text se pokouší teoreticky a formálně rozvinout, integrovat a dále rozpracovat koncept antisystémovosti, aby vyjasnil způsoby a možnosti jeho aplikace na socio-politickou realitu. Tato část se skládá z analýzy tří hlavních dimenzí antisystémového kolektivního jednání - tj. jeho objektu, jeho nositele a jejich vzájemných vztahů. Konkrétně se zabývá jeho cíli a formami, a jeho penetrací sférami politiky a ekonomiky. V závěru je odvozena obecná trojdimenzionální typologie antisystémových aktérů a nabídnuta jako metodologický nástroj pro empiricky orientovaný výzkum politického protestu.
Anglicky
The aim of this article is dual. First, it criticizes contemporary usage of "antisystemicity" as too self-contained analytical concept. In order to demonstrate this, two key theoretical traditions of the term - classification of party systems of G. Sartori and worldsystemic ("wallersteinian") research of international political economy and its challengers - are described, analyzed and mutually compared. Second, the article strives to theoretically and formally unfold, integrate and further develop the concept of antisystemic contention. This inquiry consists of analyses of three key factors of antisystemic collective action - i.e. its object, subject and relations inbetween. More specifically, the focus is on its goals and forms of action, but also on its penetration by politics and economy. In conclusion, a general three dimensional typology of antisystemic collective action is drawn from preceding analyses and offered as a methodological tool for empirical research of political contention.
Návaznosti
| MSM0021622407, záměr |
|