2009
Relationships between levels of methylated arginine (ADMA), genetic variability of the reninangiontensin system and diabetic kidney disease
TANHÄUSEROVÁ, Veronika, Josef TOMANDL, Soňa ŠTĚPÁNKOVÁ, Jan SVOJANOVSKÝ, Darja KRUSOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Relationships between levels of methylated arginine (ADMA), genetic variability of the reninangiontensin system and diabetic kidney disease
Název česky
Vztah mezi hladinou methylovaných argininů (ADMA), genetickou variabilitou v reninangiontenzinovém systému a diabetickou nefropatii
Autoři
TANHÄUSEROVÁ, Veronika, Josef TOMANDL, Soňa ŠTĚPÁNKOVÁ, Jan SVOJANOVSKÝ, Darja KRUSOVÁ, Jindřich OLŠOVSKÝ, Jana BĚLOBRÁDKOVÁ, Martin KLEPÁRNÍK, Lukáš PÁCAL a Kateřina KAŇKOVÁ
Vydání
Folia medica cassoviensia, 2009
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISBN
978-80-7097-759-0
ISSN
Klíčová slova česky
oxid dusnatý; asymetrický dimethylarginin; reninangiotenzinový systém; diabetická nefropatie
Klíčová slova anglicky
nitric oxide; asymmetri dimethylarginine; reninangiotensin system;diabetic kidney disease
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 9. 3. 2010 12:16, Mgr. Veronika Dvořáková, Ph.D.
V originále
L arginine and ADMA can both affect production of NO (regulation of renal hemodynamics). However, recent studies indicated that rather than inhibition of NO production by ADMA, pathologic activation of RAS and subsequent increase of oxidative stress (ACE ATIIR1 NAD(P)H oxidase pathway) play more significant pathogenic role. The aim of the study was to investigate i) relationship between plasma levels of L arginine and ADMA and stage of diabetic kidney disease and ii) relationship between ADMA, genetic variability in the RAS and stages of diabetic nephropathy. Significant correlation between the stage of kidney disease and L arginine (negative) and ADMA (positive) was ascertained (P < 0.05, Spearman). ADMA significantly correlated with both components of diabetic kidney disease, i.e. proteinuria and GFR (P < 0.05, Spearman). Multiple regression identified ADMA however, none of the RAS polymorphisms analysed, as a significant predictor of renal outcome (P < 0.01).
Česky
L arginin a ADMA mohou ovlivnit produkci NO, který hraje důležitou roli v regulaci renální hemodynamiky. Recentní experimentální poznatky nicméně ukazují, že dlouhodobý efekt ADMA není zprostředkován ani tak inhibicí endoteliální produkce NO jako spíše patologickou aktivací RAS a následným oxidačním stresem (up regulace dráhy ACE ATIIR1 NAD(P)H oxidáza). Cílem studie bylo: i) zjistit/potvrdit, zda existuje vztah mezi renálním postižením u diabetiků a hladinami L argininu a ADMA v naší populaci a ii) najít interakční případný vztah mezi hladinami methylovaných argininů s genetickou variabilitou v RAS a stupňem postižení ledvin u T2DM. Stádium postižení ledvin DN statisticky významně negativně korelovalo s hladinami L argininu, pozitivně s hladinami ADMA ( P < 0.05, Spearman). Statisticky velmi významná byla korelace ADMA s oběma hlavními komponentami DN: proteinurií a GFR (P < 0.01, Spearman). Mnohonásobná regrese, kde byly jako prediktory stádia DN zahrnuty proměnné: ADMA, genotypy ACE, AGT a ATIIR1, identifikovala statisticky významný nezávislý efekt u ADMA (P <0.01) avšak žádný ze studovaných genotypů.
Návaznosti
| NR9443, projekt VaV |
|