BRYCHOVÁ, Alice. Evropské jazykové portfolio jako nástroj sebereflektivního hodnocení cizojazyčné kompetence, disertační práce. Brno: Masarykova universita, 2009.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Evropské jazykové portfolio jako nástroj sebereflektivního hodnocení cizojazyčné kompetence, disertační práce.
Název česky Evropské jazykové portfolio jako nástroj sebereflektivního hodnocení cizojazyčné kompetence, disertační práce.
Název anglicky European language portfolio as an Instrument for self-reflected assessment of foreign language competence
Autoři BRYCHOVÁ, Alice.
Vydání Brno, 2009.
Nakladatel Masarykova universita
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Účelové publikace
Obor 50300 5.3 Education
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Organizační jednotka Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky Evropské jazykové portfolio; Společný evropský referenční rámec
Klíčová slova anglicky European Language Portfolio; Common European Framework of Reference for Languages
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: PhDr. Alice Brychová, Ph.D., učo 1892. Změněno: 31. 3. 2011 12:29.
Anotace
Disertační práce se zabývá problematikou implementace Evropského jazykového portfolia do výuky cizího jazyka. Hlavním cílem výzkumu je vymezit determinanty, které ovlivňují efektivní a optimální využití tohoto nástroje jako průvodce učením ve všech jeho proklamovaných funkcích. Popisovaný výzkum byl realizován v letech 2003 až 2008 ve třech šetřeních. Prvním šetření bylo zaměřeno na zachycení stavu využívání Evropského jazykového portfolia ve výuce cizích jazyků na různých stupních škol v českém prostředí a v některých zemích v zahraničí. Bylo zjištěno, že tento nástroj je ve stávající výuce využíván pouze ojediněle. V druhém šetření jsme se zaměřili na zjišťování důvodů pro toto málo rozšířené využívání jmenovaného nástroje formou akčního šetření. Ve vlastní výuce jsme využívali nástroje Jazykové portfolio, který představuje adaptaci Evropského jazykového portfolia pro účely výzkumu a je přizpůsoben studentům německého jazyka. Během tohoto druhého šetření jsme zjišťovali názory uživatelů tohoto nástroje, studentů učitelství jazyka německého pro první stupeň základní školy, na různé aspekty spojené s jeho využíváním. Protože se jedná o subjektivní zkušenosti s tímto instrumentem a o vnímání vlivů Evropského jazykového portfolia na vlastní učení a na výuku, zvolili jsme kvalitativní přístup, abychom mohli proniknout do hloubky sledované problematiky na konkrétních případech. V třetím šetření jsme ověřovali jmenovaný instrument ve výuce jako nástroj pro měření a určování dosahované cizojazyčné kompetence pomocí sebehodnocení. Na vzorku studentů relevantního studijního programu jsme porovnávali spolehlivost sebehodnocení ve srovnání s testováním a také, jestli má na výsledky sebehodnocení vliv jazyková formulace deskriptorů, které jsou vždy podkladem pro sebehodnocení v Evropském jazykovém portfoliu. Získané výsledky byly zobecněny především pro sledovanou studijní skupinu, ale byly naznačeny tendence, které mohou být dále ověřovány pro pedagogickou praxi obecně.
Anotace anglicky
The doctoral thesis focuses on different aspects of implementation of the European Language Portfolio (ELP) into foreign language instruction. The main objective of this research was to delineate the determinants which influence efficient and optimal use of this tool as a teaching guide in all of its proclaimed functions. The described research was realized in three observational studies during the years from 2003 to 2008. The first observational study was focused on establishing current usage of the ELP within foreign language instruction on various school levels in the Czech environment and in some foreign countries. It was found that this tool is currently used in language instruction only rarely. During the second observational study we focused on finding reasons for rare usage of this tool. Within lessons we applied the Language Portfolio, which is an adaptation of the ELP for research purposes and is specifically tailored to students of German language. We investigated opinions of the users of this tool, students of German language teaching for the first level of elementary school, on various aspects connected with its usage. Since experience with the use of this instrument and perception of effects of the ELP on the teaching itself and on instruction are subjective, we chose a qualitative approach in order to encompass the studied issues in depth. During the third observational study we tested the above mentioned instrument within lessons as a tool for measuring and determining achieved foreign language competencies by means of self-assessment. In a sample of students of the relevant specialization, we compared the reliability of self-assessment with testing. Further, we researched the effect of language formulation of the descriptors, which always form the basis of self-assessment in the ELP, on the results of self-assessment. The obtained results were generalized primarily for the studied group; however, we outlined several tendencies which can be further investigated for educational practice in general.
VytisknoutZobrazeno: 27. 4. 2024 07:15