ZOUHAR, Jan. O Masarykovi. 1. vyd. Bno: Academicus, 2009, 104 s. mimo edice. ISBN 978-80-87192-07-8.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název O Masarykovi
Název česky O Masarykovi
Název anglicky On Masaryk
Autoři ZOUHAR, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Bno, 104 s. mimo edice, 2009.
Nakladatel Academicus
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Odborná kniha
Obor 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/09:00029678
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-87192-07-8
Klíčová slova česky Masaryk
Klíčová slova anglicky Masaryk
Štítky Masaryk
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D., učo 11408. Změněno: 28. 1. 2013 14:55.
Anotace
Mezi problémy, kterými se T. G. Masaryk intenzívně zabýval hned po svém příchodu do Prahy v roce 1882, byly i věda a literatura. V eseji O studiu děl básnických (1884) pokládal umělecké literární dílo za specifický druh poznávání světa a byl přesvědčen, že je to nejvyšší poznání, smyslné nazírání, bezprostřední postihování samotných věcí, které proniká k jejich jádru, poznání velmi přesné, exaktní, dokonce nejexaktnější a jeho hlavním cílem je člověk. Masaryk se ale velmi rychle orientoval na ty formy umění, které mohou vyjádřit hlavní myšlenky doby a přinést jejich řešení. Umění a zejména literatura má řešit významné životní otázky, má stát v čele mravních bojů, do popředí se u Masaryka dostává hodnocení moralistně sociologické a národně výchovné. Hodně pozornosti věnoval v 80. letech 19. století české vědě, jak ukazuje i jeho stať Jak zvelebovati naši literaturu naukovou (1885), která je zajímavým dokumentem o stavu a tehdejší představě rozvoje vědy Masaryk se zabýval osobností a dílem Jana Husa v Knize Jan Hus (1896) a v řadě článků, publicistických vystoupení a projevů. Nikdy se však nevěnoval minulosti (tedy ani Janu Husovi) pro historii samotnou, vždy měl o ni zájem, když mohl prostřednictvím jejího (často osobitého) výkladu promlouvat k přítomnosti. Hus byl pro Masaryka 1. náboženský myslitel a reformátor; 2. důležitá osobnost v jeho filozofii českých dějin; 3. součást politických zápasů, které Masaryk vedl za emancipaci českého národa. Vztah mezi T. G. Masarykem a F. X. Šaldou procházel od 90. let 19. století až do třicátých let 20. století určitými proměnami. Pozornost je zaměřena zejména začátek 90. let 19. století, kdy Šalda formuloval i v polemice s Masarykovým časopisem Čas svůj teoretický program, na přelom let 1895/96, kdy Šalda recenzoval Masarykovu práci Naše nynější krize, na Masarykovu kritiku Šaldova románu Loutky i dělníci boží a na Šaldovu kritiku Masarykovy Světové revoluce.
Anotace anglicky
On Masaryk Some of the problems that T. G. Masaryk dealt with after his arrival to Prague in 1882 concerned science and literature. In his work On the Study of Works of Poetry (1884) he expressed the idea that literary work is a special method of knowledge of the world and he was convinced that it was the highest knowledge, empirical knowledge, immediate knowledge of things in themselves that can reach the essence. He thought it was exact, even the most exact knowledge and its object was man. However, Masaryk quickly turned to those forms of art that could express the main ideas of the era and bring their solutions. Art and specifically literature should deal with essential questions of life. They should lead moral wars. Masaryk placed an emphasis on morally-sociological evaluation and expression of national values. In 1880s he dealt extensively with Czech science as shown in his work How to Cultivate Our Educational Literature (1885) - an interesting report on the state of the idea of the development of science of the day Masaryk dealt with the character and work of Jan Hus in his book Jan Hus (1896), and in a number of papers, publicist presentations and speeches. Yet he never put his mind to the past (and thus not even to Jan Hus) for historys sake. On the contrary, he was interested in it always when he by way of his (often peculiar) interpretations of it could speak to the present. Hus represented for Masaryk 1. a religious thinker and reformer; 2. an important personage in his philosophy of the Czech history; 3. a part of the political struggles Masaryk lead for emancipation of the Czech nation. The relations between T. G. Masaryk and F. X. Šalda changed in a certain way from the 1890s till 1930s. A special attention is paid to the beginning of 1890s when Šalda formulated his theoretical program, also in his polemics with Masaryks revue The Time. We focus as well on the turn of 1895/1896 when Šalda reviewed Our Contemporary Crisis by Masaryk, and on Masaryks critique of Šaldas novel The Puppets and Workers of God, and on Šaldas critique of The World Revolution by Masaryk.
Návaznosti
GA401/07/0076, projekt VaVNázev: České filozofické myšlení v 60. letech 20. století
Investor: Grantová agentura ČR, České filozofické myšlení v 60. letech 20. století
VytisknoutZobrazeno: 28. 7. 2024 22:32