2009
Šternberk. Monastery of the Lateran Canons Regular (History-art-culture)
HRADIL, Filip a Jiří KROUPAZákladní údaje
Originální název
Šternberk. Monastery of the Lateran Canons Regular (History-art-culture)
Název česky
Šternberk. Klášter řeholních lateránských kanovníků (Dějiny-umění-kultura)
Autoři
HRADIL, Filip (203 Česká republika) a Jiří KROUPA (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
První vyd. Šternberk, 165 s. Dějiny-umění-kultura, 2009
Nakladatel
Roman Catholic Parish Church Šternberk
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
Umění, architektura, kulturní dědictví
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/09:00037639
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-254-6037-5
Klíčová slova česky
Šternberk; dějiny kláštera lateránských kanovníků; architektura; výtvarné umění
Klíčová slova anglicky
Šternberk; history of the monastery of the Lateran canons regular; architecture; visual arts
Změněno: 19. 11. 2013 14:38, prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
V originále
The structure of the former Lateran canonry in Šternberk ranks at present among the finest preserved monastic houses of the Augustinian canons within the territory of Bohemia and Moravia. The aim of the specialised texts and pictorial material of the collective monography is to point out the art history transformations of the canonry within the context of the 18th century (contributions by Filip Hradil, Jiří Kroupa and Martin Pavlíček). The painting décor of the interior of the canonry and the parish church is again emphasised in connection with the restauration work, which is going on today (contributions by Milan Togner and Michaela Šeferisová Loudová).
Česky
Budovy bývalé kanonie lateránských kanovníků ve Šternberku patří dnes k nejlépe zachovaným klášterním komplexům augustinánů-kanovníků v Čechách a na Moravě. Úkolem textů a obrazového materiálu v publikaci je především ukázat uměleckohistorické proměny kanonie v průběhu 18. století (příspěvky Filipa Hradila, Jiřího Kroupy a Martina Pavlíčka). Malby v interiérech kláštera a farního chrámu jsou zdůrazněny v souvislosti s restaurátorskými pracemi, které v současné době v klášteru probíhají (příspěvky Milana Tognera a Michaely Šeferisové Loudové).
Návaznosti
| MSM0021622426, záměr |
|