2009
The effect of repetitive transcranial magnetic stimulation of the cerebellum on the upper limb performance and depressive symptoms in early Parkinson´s disease patients, pilot study
MINKS, Eduard, Radek MAREČEK, Tomáš PAVLÍK, Karel CHROUST, Martin BAREŠ et. al.Základní údaje
Originální název
The effect of repetitive transcranial magnetic stimulation of the cerebellum on the upper limb performance and depressive symptoms in early Parkinson´s disease patients, pilot study
Název česky
Vliv repetitivní transkraniální magnetické stimulace cerebella na motoriku horní končetiny a depresivní symptomatologii u pacientů v iniciálním stadiu Parkinsonovy nemoci, pilotní studie
Autoři
Vydání
2009
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000269804100890
Klíčová slova česky
rTMS traskraniální magnetická stimulace cerebellum nucleus dentatus Parkinsonova nemoc hole peg test deprese
Klíčová slova anglicky
rTMS transcranial magnetic stimulation cerebellum nucleus dentatus Parkinson disease hole peg test depression
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 31. 3. 2010 23:14, prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
V originále
Object: The aim of this study was to answer if repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) of cerebellum has had a potential to affect motion of upper limb and symptoms of depression in Parkinsons disease patients. Materials and methods: There were 10 patients in early stage of Parkinson disease (PD) in this study. Every patient underwent one session of rTMS with real stimulation and one session with sham stimulation. We used 1 Hz frequency, total 600 pulses, target of stimulation was lateral right cerebellum. Before and after rTMS patients performed 2 motor tests with their fingers and hands (9 hole peg test, Test with balls) and they filled in Self Rating Depression Scale (Zung). Results: Test with balls had significant difference (p<0.05) in performance with right upper limb and real rTMS (patients need less time after rTMS for this test). There was significant difference (p<0.05) in this test with left upper limb and sham rTMS too (also to need less time to finish this test after rTMS). There were no significant difference in 9 hole peg test, Zung in comparison between after and before (real or sham) rTMS and between real and sham rTMS (with right or left limb). There was no adverse event. Outcome: This pilot study indicate possible influence of rTMS of cerebellum to motor system of upper limb in Parkinsons disease patients. Inhomogenous results can not lead to explicit outcome, but certify for safety and performance of this method.
Česky
Cíl: Mozeček hraje významnou úlohu v exekuci motorických funkcí. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) mozečku ovlivňuje motorický výkon u zdravých dobrovoníků. Zajímala nás otázka, zda rTMS mozečku je schopna ovlivnit motoriku horní končetiny a depresivní symptomatologii u Parkinsonovy nemoci (PN). Materiál, metodika: Do studie s rTMS bylo zahrnuto 10 pacientů v časném stadiu PN. Každý pacient absolvoval 1x rTMS s pravou stimulací a 1x rTMS s placebo stimulací s odstupem 3 měsíců. Pořadí stimulací bylo randomizováno a jednoduše zaslepeno. Stimulováno bylo laterální pravé cerebellum frekvencí 1Hz, 600 pulsy. Před a po každé rTMS proband absolvoval 2 motorické testy se zaměřením na jemnou a hrubší motoriku horní končetiny (9 peg hole test, Test s míčky) a vyplnil dotazník dle Zunga. Výsledky: U Testu s míčky byl u pravé rTMS prokázán statisticky významný rozdíl (p<0.05) při provedení pravou horní končetinou - zkrácení doby potřebné k provedení testu po stimulaci. U placebo rTMS byla u tohoto testu prokázána statistická významnost (p<0.05) při testování levé horní končetiny (také zkrácení času po rTMS). U 9 peg hole testu a v testu dle Zunga nebyl nalezen rozdíl před a po rTMS (pravé nebo placebo). Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl ve změně v trvání testů mezi pravou a placebo rTMS. Nežádoucí účinky pozorovány nebyly. Závěr: Naše pilotní studie ukazuje na možný potenciál rTMS mozečku ovlivnit motorické funkce horní končetiny u PN. Zatím nehomogenní výsledky neopravňují k obecnějším závěrům, ale svědčí o proveditelnosti metody a její bezpečnosti.
Návaznosti
| MSM0021622404, záměr |
|