2009
Surface pollen-vegetation relationships in the forest-steppe, taiga and tundra landscapes of the Russian Altai Mountains
PELÁNKOVÁ, Barbora a Milan CHYTRÝZákladní údaje
Originální název
Surface pollen-vegetation relationships in the forest-steppe, taiga and tundra landscapes of the Russian Altai Mountains
Název česky
Vztahy povrchového pylu k vegetaci v lesostepních, tajgových a stepních krajinách ruského Altaje
Autoři
PELÁNKOVÁ, Barbora (703 Slovensko) a Milan CHYTRÝ (203 Česká republika, garant)
Vydání
Review of Palaeobotany and Palynology, Elsevier, 2009, 0034-6667
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Nizozemské království
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 2.145
Kód RIV
RIV/00216224:14310/09:00028727
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000272906600006
Klíčová slova česky
moderní pylová spektra; palynologie; pylová analýza; ukládání pylu; jižní Sibiř; transekt; vegetační typy
Klíčová slova anglicky
modern pollen spectra; palynology; pollen analysis; pollen deposition; southern Siberia; transect; vegetation types
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 1. 2010 11:51, prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
V originále
Detailed knowledge of the relationships between modern pollen deposition and actual vegetation on both regional and local scales is valuable for correct interpretation of fossil pollen samples. We collected surface pollen samples and recorded all vascular plant species and their cover in 55 plots of 100 m2, located along five transects in the steppe, forest and tundra of the valleys of the Russian Altai Mountains. We compared proportions of plant species in actual vegetation and their pollen types in surface pollen spectra along each transect. Of the total of 144 pollen taxa, 54 were represented sufficiently in both pollen and vegetation to allow correlation analysis, and 47 showed a significant positive correlation (p < 0.05) between their proportion in the pollen and the proportion of corresponding plant species in the vegetation. These included trees and shrubs (Betula nana type, Larix, Lonicera, Picea obovata, Salix and Spiraea), many herbs or dwarf shrubs, and strong (e.g. Artemisia, Chenopodiaceae) as well as weak pollen producers (e.g. Aconitum, Astragalus/Oxytropis type, Bupleurum, Dryas oxyodonta, Hedysarum/Onobrychis type, Polemonium, Swertia obtusa, and Trollius). Pollen of Larix was a good indicator of Larix forests if they occurred in an open steppe or forest-steppe landscape, but became a poor indicator in more forested landscapes where pollen of other trees confounded the Larix pollen signal. Artemisia pollen, although generally considered a poor indicator that is overrepresented in pollen spectra, appeared to be a fairly good indicator on a larger spatial scale, discriminating between large steppe areas on the one hand and forest-steppe and forest-tundra landscapes on the other. We conclude that considering the whole pollen spectra, including weak pollen producers, is important for pollen-based reconstruction of past vegetation diversity. Our results also suggest that pollen spectra can change remarkably over short distances, especially in landscapes with a high diversity of vegetation types, which should be taken into account when we interpret vegetation diversity on the basis of fossil pollen spectra.
Česky
Detailní znalosti vztahů mezi ukládáním pylu v moderním spadu a aktuální vegetací v regionálním i lokálním měřítku jsou důležité pro správnou interpretaci fosilních pylových vzorků. Sebrali jsme vzorky pylu z povrchové sedimentace a zaznamenali jsme všechny druhy cévnatých rostlin a jejich pokryvnosti v 55 plochách o velikosti 100 m2 umístěných podél pěti transektů ve stepi, lese a tundře v pěti údolích ruského Altaje. Srovnali jsme poměrné zastoupení rostlinných druhů v aktuální vegetaci a odpovídajících pylových typů v povrchových pylových spektrech podél každého transektu. Z celkem zaznamenaných 144 pylových taxonů bylo 54 zastoupeno v dostatečném množství, aby mohla být provedená korelační analýza. Ta ukázala, že u 47 z těchto taxonů existuje pozitivní korelace (P < 0,05) mezi jejich zastoupením v pylu a vegetaci. Tyto taxony zahrnovaly stromy a keře (Betula nana typ, Larix, Lonicera, Picea obovata, Salix a Spiraea), mnoho bylin a keříčků a silné (např. Artemisia a Chenopodiaceae) i slabé pylové producenty (např. Aconitum, Astragalus/Oxytropis typ, Bupleurum, Dryas oxyodonta, Hedysarum/Onobrychis typ, Polemonium, Swertia obtusa a Trollius). Pyl modřínu (Larix) byl dobrým indikátorem modřínových lesů, pokud rostly v otevřené stepní nebo lesostepní krajině. V lesnatějších krajinách však byl slabým indikátorem, protože jeho signál byl překryt pylovým signálem jiných druhů stromů. Pyl pelyňku (Artemisia) je sice obecně považován za slabý indikátor kvůli svému nadměrnému zastoupení v pylových spektrech, zde se však jevil jako poměrně dobrý indikátor pro velká prostorová měřítka, kde dobře odlišoval rozsáhlé stepní krajiny od krajin lesostepních a lesotundrových. Z této studie vyplývá, že pro rekonstrukci diverzity vegetace v minulosti pomocí pylu je důležité uvažovat celá pylová spektra včetně slabých pylových producentů. Současně se ukazuje, že pylová spektra se výrazně mění i na krátkých vzdálenostech, zejména v krajinách s velkou diverzitou vegetačních typů, což by mělo být bráno v úvahu při interpretaci diverzity vegetace na základě fosilních pylových spekter.
Návaznosti
| GD524/05/H536, projekt VaV |
| ||
| IAA6163303, projekt VaV |
| ||
| MSM0021622416, záměr |
|