Názvy barev v přirovnáních v textech současné češtiny (na materiále Českého národního korpusu)

KOLÁŘOVÁ, Ivana. Názvy barev v přirovnáních v textech současné češtiny (na materiále Českého národního korpusu). Stylistyka. Opole-Kraków-Lublin: Uniwersytet Opolski, 2009, XVIII, č. 1, s. 253-261. ISSN 1230-2287.

Základní údaje

• Originální název: Názvy barev v přirovnáních v textech současné češtiny (na materiále Českého národního korpusu)
• Název česky: Názvy barev v přirovnáních v textech současné češtiny (na materiále Českého národního korpusu)
• Název anglicky: Names of colours in the parables (žlutý jako / yellow as; šedý jako / grey as) in the contemporary Czech texts (of Czech National Corpus)
• Autoři: KOLÁŘOVÁ, Ivana (203 Česká republika, garant).
• Vydání: Stylistyka, Opole-Kraków-Lublin, Uniwersytet Opolski, 2009, 1230-2287.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Polsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/09:00038516
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova anglicky: parable - comparison - names of colours - names of colours and creativeness - žlutá yellow in Czech parables - šedá grey in Czech parables
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

O tvořivé práci českých autorů 20. století, popř. i českých žurnalistů svědčí jejich využití názvů barev pro vytváření atmosféry prostředí a tzv. náladové imprese tj. postižení nálad, pocitů, které objekt,jev i člověk určitou barvou vyvolává. Názvy barev tedy mohou být nositeli kontextové expresivní konotace, bývají užívány jako prostředek poetizace uměleckého textu: V lampionech červeného hlohu, v žhavě růžových smolničkách nad rudofialovými jetelišti se tetelilo horké očekávání (cituje Bečka 1992: 154), popř. jsou adjektiva nebo od nich odvozená adverbia charakterizující barevnost jevu užívána tak, že vyvolávají pozitivní nebo negativní nálady (impresi): A zase samá spousta žlutých a šedavých vod. Šumí to, přelévá se, mručí to, oddychuje to, šplechtá to, mlaská a hučí... (J. Mahena cituje Bečka 1992: 163). Jako prostředek aktualizace textu (Chloupek 1986; Čechová, Krčmová, Minářová 2008: 36) mohou být názvy barev využity i v textech publicistických.

Anotace anglicky

There are parables with the names of colours in Czech that compare colour of human face, skin of colour of anything else to the colour of anything of nature: of plants (žlutý jako pampeliška, žlutý jako citron), of animals or birds (žlutý jako kanárek) or to the colours of anything else in the natural scenery (šedý jako moře, šedý jako hvězdný večer), or the parables can compare the colour of the human body to the colour of some things (žlutý jako vosk, žlutý jako pergamen, šedý jako ocel). Authors of belles-lettres or of poetry using parables-comparison with the words žlutý usually depict human visage as a symptom of illness or caducity (jeho obličej byl žlutý jako vosk) or they etiolate the people (zuby měl žluté jako citron). Using word šedý / grey in parables comparison authors sometimes depict people of nasty appearance (obličej šedý jako prach), but sometimes they picture something nice of the human appearance (oči šedé jako hvězdné nebe / jako moře).