B 2010

Analytische Theorien der Metapher. Untersuchungen zum Konzept der metaphorischen Bedeutung

MÁCHA, Jakub

Základní údaje

Originální název

Analytische Theorien der Metapher. Untersuchungen zum Konzept der metaphorischen Bedeutung

Název česky

Analytické teorie metafory. Zkoumání konceptu metaforického významu

Název anglicky

Analytical Theories of Metaphor. Inquiries of the Concept of Metaphorical Meaning

Autoři

MÁCHA, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Berlin, 184 s. Sprache - Kommunikation - Wirklichkeit, Bd. 5, 2010

Nakladatel

LIT Verlag

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/10:00043260

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-643-10587-5

Klíčová slova česky

metapfora;význam;vnímání

Klíčová slova anglicky

Metaphor;Meaning;Perception

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 28. 1. 2013 22:59, Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D.

Anotace

V originále

Gegenstand der Arbeit ist das Konzept der metaphorischen Bedeutung, soweit dessen Ursprung in der analytischen Philosophie zu finden ist. In der Einleitung der Untersuchung werden jedoch auch ältere Theorien der Metapher vorgestellt, die aus der Perspektive der metaphorischen Bedeutung relevant sind oder als relevant betrachtet werden können. Allen diesen Theorien liegt die Definition zugrunde, dass in der Metapher etwas als etwas anderes gesehen wird. Daher kann von einer Wahrnehmungsmetaphorik die Rede sein. Das erste Kapitel meiner Arbeit behandelt die Frage, wie Metaphern in der Sprache zu erkennen sind. Es wird die Schlussfolgerung gezogen, dass eine Metapher, anstatt erkannt zu werden, vielmehr als solche akzeptiert werden muss. Im zweiten Kapitel werden zwei der bedeutsamsten zeitgenössischen Theorien der Metapher, nämlich von Max Black und Donald Davidson, erörtert und kritisch ausgewertet. Der Argumentation Davidsons zufolge muss die metaphorische Bedeutung als etwas Allgemeines verstanden werden, das nicht einer bestimmten Metapher, sondern der Metapher überhaupt zukommt. Dabei bleibt Davidson aber der Wahrnehmungsmetaphorik verhaftet, die bei ihm wie bei Black keine Erläuterung findet. Gegen Ende des zweiten Kapitels und hauptsächlich im dritten Kapitel werden drei Arten des Herangehens an die Wahrnehmungsmetaphorik vorgeschlagen: Sie kann entweder verworfen oder interpretiert oder aufgehoben werden. Die zwei letztgenannten Zugänge werden anhand der Schriften von Ludwig Wittgenstein, José Ortega y Gasset und Wallace Stevens weiter ausgearbeitet.

Česky

Předmětem práce je koncept metaforického významu, jehož vznik je třeba hledat v analytické filosofii. V úvodu jsou představeny i starší pojednání o metafoře, jež mohou být z tohoto hlediska relevantní. Všechny tyto teorie jsou založeny na definici, podle níž je v metafoře něco nahlíženo jako něco jiného. Jedná se tudíž o metaforickou definici a naše chápání metafory pramení ze smyslového vnímání. Tuto definici budeme nazývat "metaforika vnímání". První kapitola mé práce se zabývá tématem, jak je možné v jazyce metafory rozpoznat či identifikovat. Závěr zní, že nelze formulovat dostatečnou podmínku identifikace metafory; čtenář se do jisté míry může rozhodnout, které části textu bude považovat za metafory. V druhé kapitole jsou představeny a kriticky vyhodnoceny dvě nejdůležitější současné teorie metafory, totiž interakční teorie Maxe Blacka a následná kritická reakce Donalda Davidsona. Podle něj je nutné považovat metaforický význam za obecný koncept, který nepřísluší konkrétní metafoře, nýbrž náleží metafoře jako takové. Ale i Davidsonova argumentace je založena na "metaforice vnímání", která tak stále zůstává neobjasněna. Ve třetí kapitole jsou naznačeny možnosti, jak je možné se s "metaforikou vnímání" vyrovnat: je možné ji odmítnout, interpretovat či neutralizovat. Poslední dvě možnosti jsou dále rozpracovány na základě myšlenek L. Wittgensteina, J. Ortegy y Gasseta a W. Stevense.