Edema of lower limbs:pathophysiology,differential diagnosis

ŠVESTKOVÁ, Sabina. Edema of lower limbs:pathophysiology,differential diagnosis. In CEVJ. 2009.

Základní údaje

• Originální název: Edema of lower limbs:pathophysiology,differential diagnosis
• Název česky: Otoky dolních končetin, patofyziologie,diferenciální diagnostika
• Autoři: ŠVESTKOVÁ, Sabina.
• Vydání: CEVJ, 2009.

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: Otoky dolních končetin;patofyziologie;diferenciální diagnostika
• Klíčová slova anglicky: Edema of lower limbs;pathophysiology;differential diagnosis

Anotace

Edema of lower limbs can be a symptom of several pathological states commonly encountered in everyday clinical practice. Edema is usually characterised as an accumulation of fluid in the interstitial space, which may reach a volume of several litres. Edema is not a disease, it is always a symptom. Edemas can be divided according to several parameters into temporary and permanent, generalised and localised, congenital and acquired, acute and chronic, and based on symmetry into bilateral or unilateral. The caused of lower extremity edema include the increase of venous pressure (CVD, chronic venous disease), thrombophlebitis, deep vein thrombosis, external pressure on the venous system or rightside cardiac failure. Static edema may also occur (decreased efficiency of the muscle pump against the gravity). In cases of decreased plasma oncotic pressure the cause usualy lies in hypoalbuminemia under 40 g/l (renal or hepatic disorders, portal hypertension, malabsorption, malnutrition, burns, major suppuration). Since the total plasma oncotic pressure is partly determined also by the amount of hemoglobin, patients with one of many types of anemia have also an increased risk of lower extremity edema. Other causes of edema include increased capillary permeability (e.g. in diabetic nephropathy, extreme vasodilatation caused by inflammation or allergy), longterm exposure to sun, sauna, pharmacotherapy (calcium channel blockers, estrogens, corticosteroids, NSAID [nonsteroidal antiinflammatory drugs] or thyreostatic agents). From the endocrinal causes of edema we should mention thyroid hypofunction characterised as myxedema (accumulation of mucopolysaccharides in the subcutaneous tissue) or hyperaldosteronism due to adenoma or adrenocortical hyperplasia. The most common edema of lower limbs in dermatology practice:1. chronic venous insufficiency, superficial thrombophlebitis, deep vein thrombosis, 2. post-thrombotic syndrome, 3. lymphedema, 4. lipedema, 4. erysipelas. Edema due to venous insufficiency (so called phlebedema) can be symmetrical or assymetrical, there may be phlebectatic veins (corona phlebectatica), varicose veins, hemosiderin hyperpigmentation, stasis dermatitis, white atrophy, lipodermatosclerosis or venous ulcers. The condition typically worsens with long standing and improves with elevation of the lower extremities. Phlebedema can vary in intensity and is usually soft. The skin may be warmer and in an orthostatic position even cyanotic. When edema becomes chronic, the skin may grow thicker and phlebolymphedema develops.

Anotace česky

Otoky dolních končetin jsou symptomem mnoha patofyziologických stavů, se kterými se setkáváme v každodenní praxi. Otoky jsou obvykle charakterizovány jako nahromadění většího množství tekutiny v intersticiálním prostoru, které může dosáhnout objemu až několika litrů. Otok není onemocněním, ale vždy jen příznakem (symptomem). Otoky je možné dělit podle různých hledisek na otoky přechodné a trvalé, generalizované či lokalizované, vrozené či získané, akutní a chronické nebo dle symetrie na bilaterální či unilaterální. Jednou z příčin otoků dolních končetin je zvýšení žilního tlaku (CVI [chronická žilní insuficience], tromboflebitida, flebotrombóza, útlak žíly zvenčí či pravostranné srdeční selhání). Mohou se objevit i statické otoky (snížení uplatnění svalové pumpy proti účinkům gravitace). V případě snížení onkotického tlaku plazmy je na vině obvykle hypoalbuminemie pod 40 g/l (onemocnění ledvin, jater, portální hypertenze, malabsorpce, malnutrice, popáleniny, výrazné hnisání). Jelikož se na výsledném onkotickém tlaku lidské plazmy podílí i množství přítomného hemoglobinu, jsou rovněž otoky dolních končetin zvýšeně ohrožení pacienti trpící některým z různých typů anemie. Z dalších příčin otoků zmiňme také zvýšenou kapilární permeabilitu (např. u diabetické nefropatie, enormní vazodilatace: příčinou může být zánět či alergie), dlouhodobý pobyt na slunci, v sauně apod. či farmakoterapii (blokátory vápníkových kanálů, estrogeny, kortikosteroidy, NSA [nesteroidní antirevmatika] či tyreostatika). Z endokrinních příčin se může jednat o hypofunkci štítné žlázy charakterizovanou jako myxedém (nahromadění mukopolysacharidů v podkoží) či hyperaldosteronismus v důsledku adenomu či hyperplazie kůry nadledvin. Nejčastěji se vyskytující otoky DK v dermatologické praxi: 1. chronická žilní insuficience, superficiální tromboflebitida, flebotrombóza, 2. posttrombotický syndrom, 3.lymfedém, 4.lipedém, 5. erysipel. Otoky při žilní nedostatečnosti (tzv. flebedémy) mohou být symetrické i asymetrické přítomny mohou být flebektazie (corona flebectatica), varixy, hemosiderinové pigmentace, stasis dermatitis, bílá atrofie, lipodermatoskleróza či bércový vřed. Typické je zhoršení stavu při dlouhodobém stání, naopak při elevaci se symptomy zmírňují. Flebedém je různě intenzívní a bývá měkký. Kůže může být teplejší a v ortostatické poloze až cyanotická. Když se edém stane chronickým, může dojít ke ztluštění kůže a ke vzniku flebolymfedému.