Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{872028,
author = {Nehyba, Svatopluk and Chaloupka, Václav and Souček, Richard and Chaloupková, Šárka and Vysoký, Robert and Štětka, F. and Skřičková, E.},
article_number = {12},
keywords = {valve defect; exercise tolerance; aerobic capacity; left ventricular function; lifestyle changes},
language = {cze},
issn = {0042-773X},
journal = {Vnitřní lékařství},
title = {Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad},
volume = {55},
year = {2009}
}
TY - JOUR
ID - 872028
AU - Nehyba, Svatopluk - Chaloupka, Václav - Souček, Richard - Chaloupková, Šárka - Vysoký, Robert - Štětka, F. - Skřičková, E.
PY - 2009
TI - Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad
JF - Vnitřní lékařství
VL - 55
IS - 12
SN - 0042773X
KW - valve defect
KW - exercise tolerance
KW - aerobic capacity
KW - left ventricular function
KW - lifestyle changes
N2 - Cílem naší práce bylo zhodnotit, jak ovlivní 8týdenní komplexní rehabilitační program oběhové parametry, funkci levé komory srdeční (LK) a funkční kapacitu pacientů po operaci aortální (ao) a mitrální (mi) srdeční vady. Soubor a metodika: Rehabilitaci podstoupilo 54 nemocných (cvičící, RHB+) operovaných pro chlopenní vadu (13 žen/ 41 mužů), věk 27? 83 (56 ? 16) let. Převažovali nemocní s aortální (ao) stenózou (39), ostatní měli kombinovanou ao vadu (7), ao regurgitaci (3) nebo mitrální (mi) regurgitaci (5). 18 pacientů mělo současně provedenu revaskularizaci myokardu. Kontrolní soubor tvořila skupina 18 nemocných (necvičící, RHB? ). Pacienti z obou skupin byli vyšetřeni před a po skončení rehabilitace zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do individuálního maxima. Intervenovaná skupina absolvovala řízený rehabilitační program. Kontrolní skupina cvičila individuálně. Výsledky: Ve cvičící skupině došlo k poklesu klidových i zátěžových hodnot srdeční frekvence (SF), systolického i diastolického tlaku (sTK, dTK). Změny však nedosáhly statistické významnosti. Parametry systolické, diastolické i globální funkce LK vykazovaly zlepšení, statistické významnosti ale rovněž nedosáhly. Cvičící pacienti vykazovali vysoce významné zlepšení zátěžové tolerance (před 1,41, po 1,67 W/ kg, p < 0,01) a vrcholové spotřeby kyslíku (před 20,0, po 23,6 ml/ min/ kg, p < 0,01). V kontrolní skupině nedosáhlo zlepšení funkční ani aerobní kapacity statistické významnosti. Neměnily se ani hodnoty klidových a zátěžových parametrů (SF, sTK, dTK). Závěr: Program řízené ambulantní rehabilitace vede ke zlepšení cirkulační odpovědi na zátěž, která je doprovázená poklesem klidových i zátěžových hodnot SF, sTK a dTK. Je patrna také tendence ke zlepšení parametrů systolické, diastolické i globální funkce LK, i když změny nedosáhly v naší sestavě statistické významnosti. Ve cvičící skupině došlo k významnému zvýšení tolerance zátěže a aerobní kapacity (p < 0,01) na rozdíl od kontrolní skupiny. Řízený rehabilitační program umožňuje zhodnocení výsledku operace, dokonalejší edukaci pacienta a optimální nastavení farmakoterapie, především antikoagulační léčby. Během cvičení jsme nepozorovali žádné nepříznivé reakce ani jiné komplikace.
ER -
NEHYBA, Svatopluk, Václav CHALOUPKA, Richard SOUČEK, Šárka CHALOUPKOVÁ, Robert VYSOKÝ, F. ŠTĚTKA and E. SKŘIČKOVÁ. Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad (The programme of managed ambulantory rehabilitation for patients after heart valve defect surgery). \textit{Vnitřní lékařství}. 2009, vol.~55, No~12, 8 pp. ISSN~0042-773X.
|
