Rozvaha nad moravštinou

KRČMOVÁ, Marie. Rozvaha nad moravštinou. In Struktura, variety, funkce. Sborník k 70. narozeninám prof. Oldřicha Uličného. první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010, s. 9-16, 7 s. ISSN 0323-0813.

Základní údaje

• Originální název: Rozvaha nad moravštinou
• Název česky: Rozvaha nad moravštinou
• Název anglicky: Some thoughts on Moravian language
• Autoři: KRČMOVÁ, Marie.
• Vydání: první. Praha, Struktura, variety, funkce. Sborník k 70. narozeninám prof. Oldřicha Uličného. od s. 9-16, 7 s. 2010.
• Nakladatel: Univerzita Karlova v Praze

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISSN: 0323-0813
• Klíčová slova česky: Moravština; sociolingvistika; lingvistika
• Klíčová slova anglicky: Moravian languge; sociolinguistics; linguistics
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Stať se zabývá termínem "moravština". Výraz je často užíván laiky, kteří jej i zneužívají. V odborných kruzích má rozdílnou náplň podle toho, zda volíme pohled historický, lingvistický nebo sociolingvistický. Přitom jsou výsledek poznání a následná zobecnění při všech uvedených pohledech ovlivněny dobou, v níž byly získány, prameny materiálu i způsobem popisu. Bohužel je reálné získat vždy jen poznatky dílčí. Dříve se při popisu akcentovalo vývojové hledisko, které rozdíly vysvětlovalo, aniž by se vyjadřovalo k relevantnosti zjištění pro jazyk v komunikaci skutečně užívaný. Popis srovnávající "situaci na Moravě" se spisovným jazykem klame, neboť a jde o jazyk užívaný spíše v psaném připraveném textu. Ani srovnání s obecnou češtinou není zcela vhodné, neboť ta je dnes již funkčně diferencována. Stať dále uvádí přehled vybraných rysů typických pro mluvu na Moravě. Konstatuje však, že podstatné nejsou jednotlivé prvky, ale na Moravě existující vědomí funkční dichotomie mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným, založeným na nivelizovaném nářečí. Paradoxem je, že v dnešním období propojení kultury a ekonomiky a v jejím důsledku také nivelizace nářečí dochází na Moravě k nárůstu lokálního vlastenectví, s nímž souvisí tvorba psaných textů záměrně užívajících nářečí a vznik laických slovníků, které rozdílnost proti mluvě Čech akcentují. Jazyk se tak stává nástrojem identifikace jedince se societou, k níž má vztah citový, nikoli materiální, jazyk je prožíván, ne užíván.

Anotace anglicky

The article deals with the concept of "moravština" (Moravian language). The expression is often used (and abused) by non-linguists. In the scholarly context, this concept differs depending on whether it is used in the field of history, linguistics or sociolinguistics. Views of this kind are necessarily partial and influenced by the period in which they originated as well as by the method used. The article also provides a survey of features typical of language used on the Moravian territory, taking into consideration also the differentiation among individual regions - which cannot possibly lead to a “general Moravian language”. Paradoxically in the contemporary period, when culture is linked with economics, and local dialects thus become less conspicuous, local patriotism in Moravia is growing. This phenomenon manifests itself by writing texts intentionally using dialects as well as by origin of dictionaries created by non-professionals and stressing differences of Moravia from the region of Bohemia. The language thus becomes the tool of identification of individuals with a community to which they are linked emotionally, not materially, language is perceived, rather than used.

Návaznosti

• GA405/07/0652, projekt VaV: Název: Integrace v jazycích - jazyky v integraci

Investor: Grantová agentura ČR, Integrace v jazycích - jazyky v integraci