B 2009

Klíčové problémy slovanských areálů

POSPÍŠIL, Ivo (ed.)

Základní údaje

Originální název

Klíčové problémy slovanských areálů

Vydání

1. vyd. Brno, 126 s. 2009

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

Archeologie, antropologie, etnologie

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-210-5010-5

Štítky

Změněno: 13. 3. 2011 22:15, prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc.

Anotace

V originále

Text vychází ze široké slavistické orientace pracoviště – Ústavu slavistiky FF MU. Areálovost se stala doprovodným znakem všech slavistických oborů. Často se setkáváme s vytvářením nových pohledů na vlastní dějiny, jazyk a literaturu v nacionálním pojetí, které často a historicky modernizuje, tj. vnáší prvky typické pro pozdější dobu 19.–21. století do období časově vzdálených. Tyto nové jevy přijímáme jako projevy dynamických procesů často spojovaných s formováním států a jeho elit, k čemuž je nutná násilná delimitace z předchozích celků a jejich vlivových struktur (Ukrajina, Bělorusko, Slovensko, Chorvatsko aj.). Ukazuje se, že slovanské areály jsou patrně nejdynamičtěji se rozvíjejícími územími z hlediska jejich vnitřních transformačních procesů nejen ekonomické a politické, ale především jazykově kulturní a národně identifikační povahy. Když si uvědomíme, jak vysoké procento populace představují již nyní v EU slovanské státy, pochopíme, že sledování těchto procesů má klíčový význam.

Anglicky

The text stems from the wide range of interests of the Department of Slavic Studies at Faculty of Arts, Masaryk University. Focus on area studies became a hallmark of all Slavic disciplines. Nowadays it’s common to encounter redefinitions of one’s own past, of language and of literature that had been understood so far exclusively nationally, and the history of which tends to be modernized, i.e. invested with features typical for late 19th – early 21st Century. We regard these phenomena as a manifestation of dynamic processes usually linked with the formation of states together with their elites, which presupposes a violent delimitation of previous units and their power structures (Ukraine, Belarus, Slovakia, Croatia etc.). It turns out that Slavic areas are apparently the most dynamically developing areas in terms of their inner transformation processes not only of economical and political, but mainly of linguistically cultural and nationally identifying natures. We fully recognize the key significance of monitoring these processes as soon as we realize how great a portion of EU population Slavic countries represent.