2010
Chirurgická léčba varixů a endovaskulární laser
VEVERKOVÁ, Lenka, Jan KALAČ, Jan KONEČNÝ, Petr VLČEK, Václav JEDLIČKA et. al.Základní údaje
Originální název
Chirurgická léčba varixů a endovaskulární laser
Autoři
Vydání
16. NARODNI DERMATOLOGICKY KONGRES, Praha, 2010
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
varixy, endotel, laser
Změněno: 30. 5. 2010 13:47, doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D.
Anotace
V originále
Na počátku 21. století mají lidé díky změně životního stylu stále méně tělesné námahy. Nedostatek fyzické aktivity, dlouhodobé stání nebo vysoká okolní teplota zvyšují přirozeně vznikající žilní hypertenzi, k čemuž ještě přispívají genetické faktory. Žilní hypertenze vede k rozšíření a poškození žilní stěny, což způsobuje nedostatečnou funkcí žilních chlopní a vede k žilnímu refluxu. Rostoucí nároky na léčebný a kosmetický efekt po operaci varikozity dolních končetin přivedly všeobecné a cévní chirurgy ke konzervativnějšímu postoji vůči chirurgické intervenci. Základním principem léčby je přerušení všech insuficientních komunikací mezi hlubokým a povrchovým žilním systémem. Endovenózní terapie VSM, VSP, je metodou léčby refluxu se slibnými střednědobými výsledky; má však také svá úskalí, proto není vhodná pro všechny pacienty. Cílem této léčby varixů na dolních končetinách je zrušení refluxu destrukcí endotelu a vnitřních stěn žíly, bez poškození perivenózních tkání. Operační výkon je prováděn v lokální nebo svodné anestézii. Laserová léčba je prováděna buď kontinuálně aplikovaným paprskem nebo laserovým pulsem trvajícím jednu sekundu; ve druhém případě je po každé sekundě vlákno povytaženo o 2-5 mm. Při zpětném vytahování fibrózního vlákna laseru ze žíly závisí léčebný čas na vlnové délce použitého laserového přístroje a aplikované energii. Výsledky: Všichni naši hodnocení pacienti byli léčeni pro insuficientní úsek VSM v oblasti stehna. Průměr žíly byl 6,5mm (3,5mm – 14 mm). Přídatné ošetření varikózních větví VSM byla provedena v průběhu operace u 94,33%. Okluze žíly byla prokázána již po 8 týdnech od operace. V souboru sledovaných pacientů byly zaznamenány sporadické komplikace. Parestézie se vyskytly v 7,04%, infekce v ráně byla verifikována v jednom případě 1,40%. Bodové popálení kůže 1.stupně s následnou barevnou změnou bylo zjištěno u 12,67%pacientů. Ve sledovaném souboru nebyla zaznamenána plícní embolizace. Závěr:Výsledky námi operovaných pacientů jsou v současnosti střednědobé. Vlastní zkušenosti s touto metodou máme dobré, a dovolujeme si tvrdit, že je nutná znalost principu laserové světla, brát v úvahu možnost termického poškození okolních struktur. Je nutné aplikovat dostatečné množství J/cm délky žíly, ale vyhnout se možnosti vzniku popálenin. Pacienti uvádějí menší pooperační bolesti a také omezení fyzických aktivit oproti klasickému chirurgickém výkonu na povrchovém žilním řečišti.