2010
Mikropolitika školy a její vliv na práci učitele
ŠVAŘÍČEK, RomanZákladní údaje
Originální název
Mikropolitika školy a její vliv na práci učitele
Název česky
Mikropolitika školy a její vliv na práci učitele
Název anglicky
School Micropolitics and its impact on teacher's work
Autoři
ŠVAŘÍČEK, Roman (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
První. Praha, Učitel v současné škole, od s. 249-261, 13 s. 2010
Nakladatel
Univerzita Karlova v Praze
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/10:00048694
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7308-301-4
Klíčová slova česky
profesní rozvoj učitele; mikropolitika; identita učitele; učitel expert
Klíčová slova anglicky
teacher professional development; micropolitics; identity of teachers; expert teacher
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 14. 4. 2011 09:39, doc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D.
V originále
Ze struktury školy vyplývá existence skupin, které mají velkou samostatnost, a každá se různě podílí na jejím chodu. Skupiny lze rozdělit následovně: 1. hierarchické dělení (vedení versus učitelé), 2. předmětové (první versus druhý stupeň, přírodovědné versus humanitní předměty), 3. prostorové (kabinety) a 4. věkové (mladí versus staří učitelé). Humanitní, přírodovědné či filologické předměty například nemají ve škole stejný status jako výtvarná, hudební a tělesná výchova, které jsou nazírány jako okrajové či méně důležité. V textu budu pro výklad situace používat teorie vztahující se k moci, ale také k politice. Procesy odehrávající se v prostoru školy lze do jisté míry dobře popsat na základě analýzy politických a mikropolitických souvislostí (Blase 1995). Mikropolitický pohled na školu proto umožňuje nahlížet jednání učitelů jako strategie či taktiky vedoucí k zajištění zájmů jednotlivce či skupiny. Tento úhel vede celé empirické zkoumání, které je ústřední částí dalšího textu.
Anglicky
The structure of the school follows the existence of groups that have great autonomy, and each with different proportions of its operation. Groups can be divided as follows: 1 hierarchical division (management versus teachers), 2 subject (first versus second degree, science versus humanities), 3 space (cabinets) and 4 age (young versus old teacher). Humanities, science and philological subjects at school for example, have the same status as art, music and physical education, which are viewed as marginal or less important. The text will be used for an interpretation theory relating to power, but also to politics. Processes occurring in the area of school can pretty well describe the analysis of political and mikropolitických context (Blase 1995). Micropolitical look at the school allows the meetings to consult teachers as strategies and tactics to lead to safeguard the interests of individuals or groups. This angle leads throughout the empirical analysis which is a central part of the next text.
Návaznosti
GA406/09/0752, projekt VaV |
|