HLOUŠEK, Miroslav. New goods margin in international trade: empirical analysis for Visegrad countries. In Challenges for Analysis of the Economy, the Businesses, and Social Progress. Szeged: Unidocument Kft., 2010. p. 121-132, 12 pp. ISBN 978-963-06-9558-9.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name New goods margin in international trade: empirical analysis for Visegrad countries
Name in Czech Význam nových statků v mezinárodním obchodě: empirická analýza Viseagradských zemí
Authors HLOUŠEK, Miroslav (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Szeged, Challenges for Analysis of the Economy, the Businesses, and Social Progress, p. 121-132, 12 pp. 2010.
Publisher Unidocument Kft.
Other information
Original language English
Type of outcome Proceedings paper
Field of Study 5.2 Economics and Business
Country of publisher Hungary
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
WWW URL
RIV identification code RIV/00216224:14560/10:00044401
Organization unit Faculty of Economics and Administration
ISBN 978-963-06-9558-9
Keywords in English international trade;trade barriers; liberalization; export growth; intensive and extensive margin; Visegrad countries
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Ing. Miroslav Hloušek, Ph.D., učo 21886. Changed: 28/2/2011 10:26.
Abstract
This paper deals with empirical analysis of international trade between Visegrad countries and EU-15 dur-ing past two decades. The goal of the paper is to find out if the growth in export is of intensive or extensive type. I follow methodology of Kehoe and Ruhl (2002) and use detailed trade statistics on the value of trade flows by commodity according to Standard International Trade Classification (SITC) codes. I find out that the goods that were traded the least in the benchmark year account for disproportionate share in trade after liberalization and reduction of trade barriers. The most significant increase was found for Poland and the Czech Republic. The set of goods which accounted for only ten percent of trade in 1993 accounts for nearly thirty percent of trade following the liberalization. Similar patterns were identified also for Hungary and Slovakia even it the analyzed period was shorter. The countries thus began to export goods that they had not been previously trading.
Abstract (in Czech)
Článek se zabývá emprickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15 v posledních dvou dekádách. Cílem článku je zjistit, zda je růst export intenzivního nebo extenzivního typu. Metodologie je převzata od Kehoe a Ruhl (2002), je použita detailní komoditní struktura obchodu podle standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC). Zjistili jsme, že statky, které se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, tvoří po liberalizaci a snížení bariér nadměrnou část obchodu. Nejznatelnější růst byl zjištěn u Polska a České republiky. Skupina statků, které v roce 1993 tvořili pouze deset procent celkové hodnoty obchodu, tvoří po liberalizaci téměř třicet procent. Podobné výsledky byly zjištěny i pro Maďarsko a Slovensko, i když analyzované období bylo kratší. Země tak začali vyvážet statky, které se dříve neobchodovaly.
Links
1M0524, research and development projectName: Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky
Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, Research Centres (National Research Programme)
PrintDisplayed: 20/5/2019 17:12